Chodsko.net
Kapli sv. Jana Nepomuckého nechal vystavět v blízkosti zámku patrně rod Mergů. Jedná se o mimořádně kvalitní barokní stavbu z roku 1743. Architekt je dosud anonymní. Svatyně vystavěná na členitém lichoběžníkovém půdorysu je korunována třemi plechovými báněmi. Ve výklencích na přední straně fasády jsou sochy svatých Františka, Josefa a Kateřiny. Kaple je ve vlastnictví státu.
Dominantou Chrastavic je pseudorománská kaple, jejíž základní kámen byl položen 26. 4. 1986. Její stavba probíhala do května následujícího roku, kaple byla zasvěcena Nejsvětější Trojici. Po celou dobu své existence je kaple udržována z prostředků obce a místních občanů.
Náhrobní kaple v Kanicích na Domažlicku se nachází na východním okraji obce cca 100 m severně od hlavní silnice ve směru na Koloveč. Náhrobní kaple v Kanicích byla postavena roku 1865 na místě, kde byly pochovány dcery polního zbrojmistra Ignáce Gyulaye hraběte z Maros-Némethu a Nádasky - Alžběta a Amálie. Ignác Gyulay vedl vojsko krajinou nedaleko Kanic na počátku roku 1798, přičemž ho doprovázela celá jeho rodina. V Kanicích dne 30. ledna 1798 zemřela jeho pětiletá dcera Alžběta a byla zde následujícího dne pochována. Po letech dne 22. dubna 1825 zemřela v Praze i jeho druhá dcera Amálie, jejíž ostatky pak byly převezeny do Kanic a dle jejího přání dne 23. března 1826 pohřbeny vedle ostatků sestry Amálie. Syn Ignáce Gyulaye a bratr zemřelých sester František pak nechal v roce 1865 postavit na místě původních náhrobních kamenů pseudorománskou náhrobní kapli. Postavena byla podle plánů a pod dohledem stavebního inženýra z Orlíka Antona Schimanna s přizváním pražského architekta Augusta Víška. Vysvěcena byla roku 1872. František Gyulay ve své závěti odkázal 20.000 zlatých na zřízení oltáře v kapli, na její udržování a na mešní nadace a nadace na almužny pro chudé. Protože František Gyulay neměl mužského potomka, adoptoval v roce 1866 svého synovce Leopolda barona Edelsheima, který tak po něm zdědil nejen jméno ale i náhrobní kapli a povinnost se o ni starat. Leopold Edelsheim-Gyulay však zemřel v roce 1893 a povinnosti spojené s kaplí přešly na dalšího synovce a dědice Františka Gyulaye Karla (III.), knížete ze Schwarzenbergu z orlické linie, jehož matka Josefina hraběnka Wratislavová z Mitrowic byla sestrou manželky Františka Gyulaye a dědičkou čimelického panství. Písemnosti o údržbě hrobky (korespondence, rozpočty, vyúčtování) a inventáře z let 1868 – 1946 se proto dnes nachází v Státním oblastním archivu v Třeboni. V kronice obce Kanice se u roku 1931 uvádí, že ředitelství schwarzenbergského panství zasílalo každoročně 200,- Kčs panu Janu Vrbovi z Kanic, který si za hlídání kaple vyplácel 80,- Kčs a zbytek předával duchovnímu správci.
Kaple severně od obce u mlýna má silně poškozenou střechu a je zcela bez vybavení.
Ke kulturním památkám v obci lze zařadit kapli Panny Marie ze 60. let 19. století, která stojí na návsi.
Pod kdyňským kostelem sv. Mikuláše stojí kaple z počátku 19. století, v níž byla donedávna uchovávána dřevěná pieta z konce 14. století.
Nedaleko školy se nachází kaple z 2. poloviny 18. století, obsahující dřevěnou sochu sv. J. Nepomuckého v nadživotní velikosti. Socha pochází z kaple, která do r. 1873 stála u dolní kašny na náměstí.
Novodobá hřbitovní kaple stojí v severní části nového hřbitova v Klenčí pod Čerchovem a slouží jako obřadní síň. Na hřbitově jsou pochováni mimo jiné Jindřich Šimon Baar, Jindřich Jindřich či Jan Vrba a nachází se na něm i hrob obětem 2. sv. války.
Kaple Nejsvětější Trojice v horní části obce Kout na Šumavě byla vysvěcena v roce 1827. Kdysi sloužila jako márnice.
Kaple je ve vlastnictví obce. Byla vystavěna v roce 1750 na paměť 27 horníků, kteří zde při dolování zahynuli.
