Chodsko.net
Zaniklá osada zsz. od Nemanic při cestě na Grafenried v místech, kde se dotýká potoka - na něm vznikla pila, která dala osadě název. K Čechám připadla teprve úpravou hranice v roce 1764. V roce 1749 v osadě pracovaly tři mlýny a pila. Dále zde působil truhlář a řezač skla. V roce 1839 se osada skládala z 26 domů a 232 obyvatel. V roce 1930 zde stálo 33 domů, v nichž žilo 228 obyvatel německé národnosti a dva cizinci. Po vyhnání německého obyvatelstva byla osada dosídlena jen minimálně a počátkem 50. let odsud museli noví obyvatelé odejít kvůli zřízení hraničního pásma. Osada pak byla svévolně zbořena stavebníky z Ledců, kteří zde rabovali stavební materiál. Dnes je místo zarostlé stromovím splývajícím s okolním lesem. Do současnosti se z osady dochovaly zbytky domů, hráze místních rybníků a zrekonstruovaný křížek z roku 1912. Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zbytky vesnice vjv. od Všerub při silnici na Nýrsko. Pláně patří k nejstarším osadám v regionu, vznikla patrně v 1. polovině 14. století. Až do roku 1707 šlo o hraniční osadu. Tohoto roku byla hranice posunuta asi o 2 km dále, čímž se na české území dostaly i nedaleké Sruby. Původní české osídlení v průběhu 17.-18. století zcela vytlačilo osídlení německé. Před válkou zde stálo 24 usedlostí. Po válce bylo německé obyvatelstvo vyhnáno a po roce 1948 se Pláně staly nepřístupnou osadou v těsné blízkosti hraničních zátarasů. Dnes zde přežívají poslední čtyři domy.Období zániku: postupně po 1945Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Vesnice byla položena nedaleko státní hranice na odlesněné náhorní planině, které od východu dominuje vrch Velký Zvon, nejvyšší v této části Českého Lesa na našem území. Již v 16. století zde existovala sklárna, samotná osada vznikla počátkem 17. století. V roce 1930 zde stálo 105 domů, žilo přes 700 obyvatel (s okolními osadami přes 1000), čímž byla Pleš největší za zaniklých příhraničních obcí na Domažlicku. V obci byl hostinec Gasthof Flor, dvě hájovny, dva mlýny, škola, celní úřad. Po roce 1945 probíhalo dosídlování opuštěné horské obce jen velmi pomalu a definitivní konec pak znamenalo zřízení hraničního pásma v 50. letech. Všechny stavby byly zbořeny (až na hájovnu a bývalý horský hotel přestavěný na kasárna PS). Nájemcem hájovny byl určitý čas J. Zíka, legendární pašerák, zastřelený na počátku 50. let nedaleko odsud při pokusu o přechod hranice. V 70. letech pak byly hraniční zátarasy posunuty dále do vnitrozemí a prostor Pleše se tím ocitl za dráty. Z tohoto důvodu byla postavena nová kasárna nedaleko odtud u rovněž zaniklé vsi Václav. Plešská kasárna byla zbořena až na bývalý hospodářský objekt, který přežil až do 90. let. Dnes je jedinou udržovanou stavbou bývalá hájovna, upravená po roce 1990 na hostinec. Z ostatní zástavby zůstávají jen nevýrazné zbytky základů, viditelné zejména v horní části vsi ve svahu pod býv. hřbitovem. Zde je také socha sv. Jana Nepomuckého, obnovená po roce 1990. U horního okraje bývalé návsi, kde silnici přetíná komunikace přicházející od hraničního přechodu, v místě dnes nazvaném Náměstí přírody, stojí turistický přístřešek a rozcestník. Po roce 1989 zde byl otevřen pěší hraniční přechod. Pleš měla také dva kostely - starší kostelík sv. Jana Křtitele byl založen r. 1684 na návrší na severním okraji vsi, později byl několikrát upravován. Po vybudování kaple níže na návsi se z kostelíka stal hřbitovní. Kaple na návsi pak byla počátkem 20. století zbořena a nahrazena pseudogotickým kostelem P. Marie. Oba kostely byly zničeny v 50. letech stejně jako hřbitov. Po roce 1990 byl hřbitov pietně upraven. Rovněž byly upraveny také kamenné základy vyznačující půdorys kostela sv. Jana Křtitele (vlevo od vchodu). Kostel P. Marie zanikl beze stop, stál při průjezdní cestě a jeho přesné místo není dnes v křoviskách rozpoznatelné. Částí Pleše byl také Rabov, což byla odloučená skupina domků východně při silnici na Václav, dnes rovněž zaniklých. Okolí Pleše je dnes využíváno pro pastvu skotu. Období zániku: 1950-1960 Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Pomezí je zpustlá vesnice východně od Všerub při silnici do Hyršova. Osadu založili němečtí kolonisté na přelomu 16.-17. století, německou vsí zůstala až do války. Po válce bylo německé obyvatelstvo vyhnáno. Vesnice pak živořila 40 let v blízkosti hraničních zátarasů. Z původních 42 domů přežila toto období méně než čtvrtina. Některé jsou opuštěné a zpustlé, stejně jako zemědělský areál vzniklý v době socialismu. Vzhled poloopuštěné vsi se nijak výrazně nezlepšil ani po roce 1990.Období zániku: postupně po 1945Důvod zániku: postupně vysídleno po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota (zůstaly zbytky základů, zdiva, ovocné stromy).Období zániku: 1945-1950Důvod zániku: postupně vysídleno po 1945 + hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada Rabov se nacházela v poslední třetině cesty mezi zaniklou vsí Václav a místem, kde se tato cesta stýká se silnicí směřující z Valdorfu do Pleše. V lokalitě osady se nacházela sklárna, která je poprvé zmiňována v roce 1718. Tato sklárna se nazývala Plešská a vyrábělo se zde tabulové sklo, okenní čočky, páteříky a knoflíky. V roce 1747 tato sklárna zaniká a pravděpodobně již není obnovena, i když je tato lokalita pod názvem Alte Plesser Hütte zakreslena na vojenských mapách z let 1764-1768. V roce 1838 se osada skládala z pěti dřevěných chalup. Před druhou světovou válkou bylo v Rabově 16 usedlostí. Po druhé světové válce byla osada jako součást hraničního pásma zničena (zůstaly nepatrné zbytky stavení).Období zániku: postupně po 1945Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota (zůstaly pozůstatky základů, na místě vznikl dětský letní tábor).Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: postupně vysídleno po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Vesnice vznikla jako dřevařská osada před r. 1654, později se stala též obydlím sklářů z blízkého Walddorfu. Živobytí osadníkům poskytovala chudá pole a později i sklárna v nedaleké Karlově Huti. Do kostela chodili lidé z Ruštejna do nedaleké Železné, k níž byli přifařeni. V roce 1789 žilo ve vsi 46 lidí, o čtyřicet let později to bylo již 161 obyvatel ve 22 domech. V roce 1930 se osada skládala z 34 usedlostí, v nichž žilo 174 obyvatel německé národnosti. Po vyhnání r. 1945 byla dosídlena jen minimálně a po roce 1950 zanikla kvůli zřizování hraničního pásma. Od 70. let pak procházely zátarasy přímo za vsí.Ruštejn byl vsí ulicového typu, seskupenou po obou stranách cesty od Železné na Walddorf (dnes je neudržovaná a zarostlá). Dodnes je zachován poničený křížek na okraji vsi pod skupinou mohutných lip, viditelné zbytky zdí či základů některých usedlostí a několik starých studen a také rybník, který se nacházel na okraji vsi. Celý prostor vsi je dnes zarostlý hustými křovisky a stromovím, splývajícím s okolním lesem.Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada Rosendorf stála při okraji lesa ve svahu nad pravým břehem Radbuzy jz. od Bělé. Byla založena roku 1735, ale zůstala malou vsí s necelou stovkou obyvatel, která byla administrativně osadou dosud existujícího Smolova. V roce 1930 měl Růžov 15 domů, ve kterých žilo 89 obyvatel německé národnosti. Po válce získala nové české jméno Růžov, ovšem odlehlou osadu se již nepodařilo natrvalo dosídlit, takže zanikla. Domy z Růžova byly rozebrány na stavební materiál. Dnes tu stojí výrazné zříceniny některých usedlostí zarostlé vegetací. Po roce 1990 tudy prochází také nová turistická stezka z Bělé směrem na Pleš, přesto je bývalá osada dnes natolik pozapomenuta, že její místo není uváděné ani v nejnovějších mapách. Období zániku: postupně po 1945Důvod zániku: postupně vysídleno po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Částečně zaniklá osada se nachází přibližně pět kilometrů západně od Poběžovic. V roce 1921 zde stálo 19 domů a žilo 119 německých obyvatel, dodnes to stojí 4 domy.Důvod zániku: postupně vysídleno po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zaniklá ves Skláře byla založena roku 1586 ve vzdálenosti 1 km jihovýchodně od Pivoně. Byla situována při skelné huti nebo v místech vyhašené sklárny.Od svého založení patřila k majetku pivoňských augustiniánů. R. 1654 zde stálo 5 chalup, r. 1839 zde bylo 17 usedlostí s 96 obyvateli. V pozdějších letech se vývoj osady zastavil, neboť živobytí zde bylo chudé a výnosy z políček tak malé, že se zdejší hospodáři sotva uživili. V r. 1930 zde stálo 16 usedlostí s 80 obyvateli. Po válce byla vysídlená obec částečně rozebrána na stavební materiál. Ještě na počátku 70. let min. stol. zde stály stodoly, které sloužily k ukládání sena a slámy, a které využívali jako své útočiště trampové. Cihlová zeď, kterou byl ohrazen jeden ze zaniklých dvorů, vydržela až do r. 1991, poté byla částečně pobořena na stavební materiál. Dodnes se zachovaly kamenné zbytky jednotlivých domů a dva křížky na kamenných sloupcích. Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Slatina ležela přibližně jeden kilometr jihozápadně od osady Maxov při státních hranicích. Obec vznikla někdy mezi lety 1703–1710. V roce 1757 zde žilo pět osadníků. V roce 1839 již v obci žije 58 lidí v šesti usedlostech. Roku 1930 bylo k obci započteno 7 domů, v nichž žilo 33 obyvatel (až na jednoho německé národnosti). Pak zde stávalo 11 usedlostí, po roce 1945 zůstaly opuštěné a v 50. letech, kdy tudy byly nataženy příhraniční zátarasy, byly zcela zbořeny. Dnes se tu nachází pouze louky. Jediný statek, který zde stojí, je již těsně za hranicí na německém území. Slatiny dnes připomíná kamenný podstavec křížku datovaný letopočtem 1871. Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada stávala 1 km severovýchodně od Spálence v lokalitě dnes zvané Na Stříbrnici a zcela zanikla. Dnes ji připomíná pouze tabule a kříž na louce. (Osadu nelze zaměňovat s nynějším Spálenečkem, který je částí České Kubice.)Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Obec se nacházela přibližně čtyři kilometry jihovýchodně od Všerub v údolí říčky Kouby při státní hranici s Německem. Po celou existenci obec patřila střídavě do Bavorska a střídavě do Čech. Obec podle německých pramenů vznikla již někdy za vlády pánů z Bogenu mezi léty 1086–1242. Nicméně nejstarší zmínka o obci pochází až z roku 1514. V roce 1518 jsou v obci zmiňovány tři selské dvory a dva půllánní dvory. K Čechám připadla až úpravou hranice r. 1707, zůstala ovšem vsí obývanou výhradně Němci. Ve druhé polovině 18. století v obci bylo pět hospodářských dvorů. V roce 1838 žilo ve Srubech 73 obyvatel ve dvanácti usedlostech. Před druhou světovou válkou měla obec i se samotou Staumühle 21 domů, v nichž žilo 147 obyvatel německé a 7 české národnosti a 3 cizinci. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vyhnáno a ves zůstala prakticky pustá, v 50. letech byla po vzniku hraničního pásma zlikvidována. Do současnosti se zachovaly pouze dva objekty, které používala rota Pohraniční stráže. Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada stávala asi 1 km sev. od Rybníka na levém břehu Radbuzy při silnici na Smolov. Název získala podle sklářské huti, která zde jako jedna z nejstarších v regionu existovala již koncem 16. století. K huti patřily chalupy, mlýn, potok, louky, rybníčky i les Železná hora. Nicméně na počátku 17. století sklárna končí a celá lokalita pustne. Podle záznamů zde až do konce 18. století funguje pouze mlýn a pila. K obnově osídlení na Staré Huti dochází od druhé poloviny 18. století. V roce 1789 zde stálo 11 usedlostí a do roku 1839 se jejich počet zvýšil na 34 usedlostí, obydlených 283 obyvateli. Od roku 1772 do roku 1820 zde byla stanice hraniční ostrahy. V roce 1930 měla Stará Huť 397 německých a 32 českých obyvatel, kteří žili v 58 domech. Sklářská huť nebyla samostatnou obcí, administrativně šlo o osadu obce Mostek, přestože byla větší než samotná obec.Po válce byla osada částečně dosídlena, ale v 50. letech znovu vysídlena kvůli zřizování hraničního pásma. Poté byla zbořena. Místo osady je snadno rozpoznatelné podle osamocené mohutné lípy při silnici. Část od silnice vpravo směrem k Radbuze byla proměněna v dnes zarůstající louky. V 70. letech byly při levé straně silnice prostorem osady nataženy příhraniční zátarasy. Za průsekem po nich se v křoviskách ukrývá několik základových zdí z nejhořejší části.Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
