Chodsko.net
Pamětní deska v Chrastavicích upomíná na návštěvy Boženy Němcové v letech 1845-1847.
Pamětní deska na budově knihovny Klenčí pod Čerchovem je pamětní deska s nápisem: "Zde bydlel ruský generalissimus A. V. SUVOROV 14.12.1799 při návratu z Itálie" a totéž v azbuce.
Pamětní deska s reliéfem od B. Zvěřiny na budově nové radnice připomíná místního rodáka, hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha.
Pamětní deska na rodném domě Jindřicha Šimona Baara v Klenčí pod Čerchovem s textem: „Zde se narodil 7. února 1869 nejlepší syn Chodska kněz - spisovatel Jindřich Šimon Baar.
Pamětní deska na budově nové radnice v Klenčí pod Čerchovem s nápisem: "Na věčnou památku americké armádě, které vděčíme za své osvobození 1. května 1945. In memory of the united states army to which we owe deep gratitude for our liberation on may 1. 1945."
Pamětní deska s nápisem „Na paměť osvobození Kolovče armádou U.S.A. 6. května 1945".
Pamětní deska na kostele sv. Antonína v Luženičkách s textem: „1883 - 1935 památce zakladatele této kaple Dp. katechety Matěje Blackýho bisk. notáře, vděční ctitelé a osadníci Luženiček."
Pamětní deska Josefa Kubašty na kostele sv. Vojtěcha.
Pamětní deska Josefa Váchala s nápisem "Zde se narodil 23.9.1884 Josef Váchal, významný malíř, grafik a spisovatel".
Pamětní deska na rodném domě Jana Františka Hrušky v obci Pec pod Čerchovem s textem: "Zde se narodil 6.6.1865 a svými kořeny tkví chodský básník a národopisec Prof. phil. Dr. Jan. Fr. Hruška".
Pamětní deska s nápisem: "Zde naposledy působil Bedřich Kalivoda, řídící učitel nar. 15.12. 1891, popraven 29.6.1942. Čest jeho památce." Bedřich Kalivoda byl řídící učitel, rozvedený, bydlištěm Pocinovice č.p. 217, popraven nacisty na popravišti Spálený les.
Pamětní deska je umístěna na návesní budově v obci Pocinovice s nápisem: "Na věčnou paměť osvobození obce Pocinovic americkou armádou 5.5.1945. In eternal Memory of Liberation of the Village Pocinovic by the American Army."
Pamětní deska na budově bývalé školy v Postřekově s textem: "Zde působil na škole Jan Čáp. Český učitel vlastenec. Byl zastřelen německým nacistickým četníkem. 17.IX.1906 - 10.IX.1944. Na věčnou paměť věnuje MNV v Postřekově 9. května 1955." Jan Čáp se narodil 17. září 1906 v Soběslavi. Po absolvování učitelského ústavu v Praze si požádal o místo do pohraničí, kde však pro svůj ryze český charakter nebyl oblíben, Němci byl stále sledován a několikrát přeložen. Protože byl náruživým čtenářem Vrby a Baara, zamiloval si chodský kraj a získal v roce 1937 místo ve Starém Postřekově. Po okupaci Postřekova byl pro vlastenecké smýšlení propuštěn ze služby a měl být přeložen do Protektorátu. On však nacistům hrdě prohlásil, že se z Postřekova nenechá vypovědět, že neuznává okupaci, a že neopustí Postřekov, který má tak rád. Schvaloval atentát na Hitlera a udržoval styky se zajatci a tak byl německými mlýneckými občany udán německým úřadům. Dne 9. září 1944 byl v ranních hodinách zatčen německým četníkem Valentou a se spoutanýma rukama veden do Klenčí. Cestou četníka Valentu, který tlačil kolo, ramenem srazil na zem a prchal přes Matoušouc dvůr na „Trávníky“ (místo mezi Postřekovem a Mlýncem). Valenta Čápa pronásledoval a začal po něm střílet. Když učitel Čáp přeskakoval nízkou hradbu, byl sedmou ranou střelen do hlavy. Pak byl převezen do domažlické nemocnice, kde dne 10. září 1944 v 5 hodin zemřel. Pohřben byl 12. září 1944 na domažlickém hřbitově za velké účasti krojovaných občanů z Postřekova. Hrob byl ošetřován 12 let, ale v roce 1956 nechali jeho bratři ostatky vykopat a uložili je k rodičům do rodinného hrobu ve Velvarech.
Pamětní deska Josefa Buršíka na kameni před jeho rodným domem v Postřekově s textem: „V tomto domě se 11.9.1911 narodil generál Josef Buršík, Hrdina SSSR, velitel tankových jednotek I. československého armádního sboru. Zemřel 30.6.2002 v Londýně. Čest jeho památce. Věnovala I. tanková rota aktivních záloh ČSL. LEGIÍ, obec Postřekov.“
Pamětní deska osvobození s dvojjazyčným nápisem "Dík za osvobození armádě USA 6.5.1945".
Starý sokl s obnoveným křížkem a pamětní deskou na louce nad silnicí.
V prosinci 1945 byl pomník padlým v 1. světové válce doplněn o bronzovou pamětní desku věnovanou rodáku Václavu Pejsarovi (*1923), který byl 5. listopadu 1944 při bojích u francouzského Dunkerque těžce raněn a zranění o 4 dny později podlehl.
