V letech 1879-80 byl vytvořen a roku 1881 slavnostně odhalen v Domažlicích Příhodův pomník, který se nachází v nynějším Příhodově parku, založeném na někdejších hradbách. Nejstarší domažlická moderní socha, jedno z prvních děl národního sochaře Josefa Václava Myslbeka, zaujímá střed tohoto parku. Antonín Příhoda (1668 - 1749) byl domažlický děkan a vikář, podporovatel chudých - zejména studentů, ale také přírodovědec a pěstitel ovocných stromů.
Pomník rodáka z Domažlic - slavného lékaře, mecenáše a politika, zemského poslance MUDr. Antonína Steidla (1832 - 1913) od sochaře Čeňka Vosmíka (1921) zdobí první domažlický park, nynější parčík Steidlův s částečně zachovanými městskými zdmi i valem.
V parčíku proti "Husovo domu" v Domažlicích byl roku 1935 odhalen pomník mladého předčasně na tuberkulózu zemřelého sochaře Jakuba Royta (1860 - 1890), domažlického rodáka. Jeho autorem je nadaný domažlický sochař - malíř Václav Amort (1891 - 1967), rodák z jižní Moravy, který pevně přilnul k západočeskému rodišti své matky. Na památníku je text: "Zdejší rodák, žák národních škol, Jakub Royt, akad. sochař, který byl v jeho umělecké dráze nad jiné nadaný. 1860-1890".
Pomník v parku u Chodského hradu s textem: „1848 – 1898. Na památku občanům domažlicka, kteří vinou komunistického režimu zahynuli, byli vězněni nebo pronásledováni, věnuje město Domažlice. Konfederace politických vězňů a svaz PTP České republiky“.
Jedná se o objekt sochaře Michala Šarše - ABNUENTIBUS TACERE – UMLČOVANÝM jako poctu všem statečným a je u něj připsáno: „Toto místo je připsáno všem, kdo nevyměnili vlastní svědomí za okamžitou výhodu či lhostejnost“.
Pomník Jindřicha Jindřicha stojí před stejnojmenným muzeem.
Pomník obětem nacismu v Domažlicích byl na nevelkém Chodském náměstí odhalen v roce 1948 při třetím výročí osvobození americkou armádou. Otakarem Švecem byla pro památník vytvořena bronzová socha. Stojí mezi čtyřmi lipami v místě, kde stávaly ve středověku až do zhoubného požáru roku 1592 dva měšťanské domy.
Pomníček, vytvořený mistrně sochařem Aloisem Langenbergerem (1898-1962), je věnován památce zakladatele domažlického parku se dvěma rybníčky, zasloužilého starosty Petra Hany (1836-1908). Petr Hana byl skutečný mecenáš, bojovník za vše dobré a moudrý "otec Domažlic", ačkoliv nemoci, zejména v pozdějším věku, silně brzdily jeho ušlechtilé snahy.
Pomník svobody odhalený 17.srpna 1924 na náměstíčku pod Dolejší branou v Domažlicích připomíná místní občany, padlé v 1. světové válce. Jde o jedno z nejzdařilejších děl národního sochaře Otakara Švece (1892 - 1955). Je zároveň památkou na Rumburskou vzporu, jejíž všichni vůdcové měli vztah k Domažlicím a Chodsku. Její hlavní vůdce - Stanko Vodička (1895 - 1918) se léčil v trhanovském lazaretu a v Domažlicích navštěvoval svou životní lásku, dceru zahradníka Marušku Růžkovou. V místním týdeníku Posel od Čerchova otiskoval své básně. Pomník je sousoším ze světlého hořického pískovce a byl svým tvůrcem pečlivě opraven před poválečným znovuodhalením v květnu roku 1946, za účasti Švecova domažlického přítele Václava Amorta.
Místní pomník T. G. Masaryka, A. Švehly a J. Š. Baara
Pomník padlých v první světové válce v Draženově byl odhalen pět let po válce na dražinovské návsi a byli na něm uvedeni všichni padlí, zemřelí a nezvěstní rodáci. Po zadání návrhu pomníku akademickým sochařem V. Bretschneiderem tvůrci monumentu akad. sochaři Blažovi byla emotivně působivá pískovcová skulptura mladé chodské matky s osiřelým synkem slavnostně odhalena za přítomnosti tehdejších předních reprezentantů společenského a kulturního života regionu, jako byl Jindřich Šimon Baar. Ten také pronesl sugestivní vlastenecký projev, jenž citovým zaujetím velmi zapůsobil. Dále se ceremoniálu účastnili spisovatel Jan Vrba, zemský školní inspektor a senátor Vojta Beneš, okresní hejtman Faltis, zástupce československé armády, major 6. hraničářského praporu z Domažlic Konopásek a další hosté.