Nejstarší zmínka o vsi se objevuje v roce 1606. Lokalií se stává roku 1787, farností roku 1858. Matriky jsou vedeny od r. 1784. Kostel je z doby před r. 1686. Předtím zde byla v roce 1684 založena kaple, jejíž postupnou přestavbou kostel vznikal. Pleš patří k největším zaniklým obcím Českého lesa. Také této významné lokalitě předcházela stará páteříková sklárna, která pracovala na drsné planině vzdálené 6 km jižně od Železné v blízkosti falckého Friedrichshängu. V obci stály dva kostely. Ve zbytcích se zachoval pouze kostel sv. Jana Křtitele, obklopený hřbitovem, jehož zříceniny byly po r. 1990 pietně upraveny za podpory německých rodáků.
Vesnice byla položena nedaleko státní hranice na odlesněné náhorní planině, které od východu dominuje vrch Velký Zvon, nejvyšší v této části Českého Lesa na našem území. Již v 16. století zde existovala sklárna, samotná osada vznikla počátkem 17. století. V roce 1930 zde stálo 105 domů, žilo přes 700 obyvatel (s okolními osadami přes 1000), čímž byla Pleš největší za zaniklých příhraničních obcí na Domažlicku. V obci byl hostinec Gasthof Flor, dvě hájovny, dva mlýny, škola, celní úřad. Po roce 1945 probíhalo dosídlování opuštěné horské obce jen velmi pomalu a definitivní konec pak znamenalo zřízení hraničního pásma v 50. letech. Všechny stavby byly zbořeny (až na hájovnu a bývalý horský hotel přestavěný na kasárna PS). Nájemcem hájovny byl určitý čas J. Zíka, legendární pašerák, zastřelený na počátku 50. let nedaleko odsud při pokusu o přechod hranice. V 70. letech pak byly hraniční zátarasy posunuty dále do vnitrozemí a prostor Pleše se tím ocitl za dráty. Z tohoto důvodu byla postavena nová kasárna nedaleko odtud u rovněž zaniklé vsi Václav. Plešská kasárna byla zbořena až na bývalý hospodářský objekt, který přežil až do 90. let. Dnes je jedinou udržovanou stavbou bývalá hájovna, upravená po roce 1990 na hostinec. Z ostatní zástavby zůstávají jen nevýrazné zbytky základů, viditelné zejména v horní části vsi ve svahu pod býv. hřbitovem. Zde je také socha sv. Jana Nepomuckého, obnovená po roce 1990. U horního okraje bývalé návsi, kde silnici přetíná komunikace přicházející od hraničního přechodu, v místě dnes nazvaném Náměstí přírody, stojí turistický přístřešek a rozcestník. Po roce 1989 zde byl otevřen pěší hraniční přechod. Pleš měla také dva kostely - starší kostelík sv. Jana Křtitele byl založen r. 1684 na návrší na severním okraji vsi, později byl několikrát upravován. Po vybudování kaple níže na návsi se z kostelíka stal hřbitovní. Kaple na návsi pak byla počátkem 20. století zbořena a nahrazena pseudogotickým kostelem P. Marie. Oba kostely byly zničeny v 50. letech stejně jako hřbitov. Po roce 1990 byl hřbitov pietně upraven. Rovněž byly upraveny také kamenné základy vyznačující půdorys kostela sv. Jana Křtitele (vlevo od vchodu). Kostel P. Marie zanikl beze stop, stál při průjezdní cestě a jeho přesné místo není dnes v křoviskách rozpoznatelné. Částí Pleše byl také Rabov, což byla odloučená skupina domků východně při silnici na Václav, dnes rovněž zaniklých. Okolí Pleše je dnes využíváno pro pastvu skotu. Období zániku: 1950-1960 Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Hraniční přechod pro pěší, cyklo, lyžaře, jezdce na koních, koňská spřežení, vozíčkáře.
Zemědělský dvůr sv. Jiří (správní budova, hospodářská budova, brána) je nemovitou kulturní památkou města Poběžovice.
Buk lesní (Fagus sylvatica) roste v zámeckém parku, obvod jeho kmene měří 360 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 23 m (měření 2005). Chráněn je od roku 2005 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.
Venkovský dům čp. 138 je nemovitou kulturní památkou města Poběžovice.
Ke koupání už desítky let slouží požární vodní nádrž za Poběžovicemi, která se nachází nedaleko silnice ve směru na Mnichov a Pivoň. Protože se nejedná o klasické městské koupaliště, není vybíráno vstupné, ani zajištěno občerstvení. K dispozici však jsou skluzavka a skákací mola.
Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste u silnice naproti vchodu na hřbitov v nadmořské výšce 450 m. Obvod jejího kmene měří 785 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 27 m (měření 2001). Chráněna je od roku 2001 pro svůj vzrůst a věk.