Zaniklá vesnice Grafenried (název Lučina vznikl teprve po roce 1945) stávala na mírném návrší nedaleko německé hranice západně od Nemanic. Patří k nejstarším sídlům v oblasti, je zmiňována již r. 1282. K Čechám však připadla až úpravou hranice r. 1764. Tím vlastně došlo k rozdělení vesnice mezi dvě země, neboť níže ležící část Untengrafenried zůstala na bavorské straně, kde stojí dodnes. Obec povznesl Jiří a Wolf Eytel Pelkhoferovi, kteří navázali na práci zdejších skláren, které se týkali i okolních zaniklých osad jako Lískovec - Haselberg, Pila - Seeg a Úpor - Anger. Živobytím pak bylo hlavně tkalcovství a chov dobytka, protože byl nedostatek lesů a dřeva pro sklárny. Žilo zde necelých 300 obyvatel, šlo však o poměrně významnou obec s hraničním přechodem, kostelem, farou, školou, zámkem a řadou řemesel.
V roce 1931 měla ves 38 usedlostí a 289 obyvatel. Pracoval zde řezník, kovář, kolář, truhlář. Prodej zajišťovaly čtyři koloniály, byl zde pivovar, tři hostince, cihelna, škola. Po roce 1945 byla vesnice částečně dosídlena, ale počátkem 50. let se odsud museli obyvatelé odstěhovat kvůli zřízení hraničního pásma. Zástavba byla poté zdemolována a domy byly prodány jako zdivo.
V prostoru vsi dnes hustě zarostlém vegetací přežívá několik zřícenin - jde vesměs o objekty, které unikly demolicím, neboť je využívala Pohraniční stráž. Zachovány zústaly především výrazné zříceniny bývalé školy vpravo od cesty směrem k hranici a část dvora na protější straně cesty. Uprostřed zaniklé návsi je skupina lip a pod nimi obnovený křížek. Na východní straně návsi stával kostel sv. Jiří - dochoval se až do konce 70. let 20. stol. Pak byl zbořen i přesto, že měl statut památky. Zarostlé sutiny kostela zmizely, návštěvník si může prohlédnout vyčištěné, částečně odkryté pozůstatky zdí a presbytář s nově vyzděnou oltářní menzou. Ve výklenku nad bývalým oltářem je umístěna kopie obrazu grafenriedské madony, jehož originál se nachází v muzeu ve Waldmünchenu.
Z bývalého hřbitova je zachována větší část ohradní zdi s brankou, po roce 1990 byly některé hroby obnoveny a jsou udržovány. Zámek stával v sv. části vsi - do r. 1945 sloužil jako škola.
