FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

Jan Bozděch: "Pomník J. Š. Baara patří k významným vzpomínkovým místům našeho krásného kraje."

24. říjen 2023

 

7. února 1869, Klenčí pod Čerchovem

† 24. října 1925, Klenčí pod Čerchovem

 

Dnes je tomu 98 let, kdy přišlo Klenčí pod Čerchovem o jednoho ze svých nejvýznamnějších rodáků. V padesáti šesti letech opustil tento svět kněz, básník a spisovatel Jindřich Šimon Baar. V srdcích místních však teto velikán své doby, milující rodné Chodsko, zůstává i nadále. Příkladem je letošní rekonstrukce jeho pomníku, který je možno navštívit na Výhledech.

 

Hlavním dodavatelem při rekonstrukci byla firma Renovum - Stavební činnost s.r.o., subdodavatelem pro restaurátorské práce pan Jaroslav Šindelář. Tato akce byla podpořena z dotačního titulu Plzeňského kraje a cena rekonstrukce činila 848638 korun bez DPH,“ řekl starosta Klenčí Jan Bozděch. „Restaurování pomníku jsme provedli z více důvodů. Jedním z nich je blížící se výročí 100 let úmrtí J. Š. Baara a druhý důvod byl návrat k původní podobě, tedy odstranění povrchových vad a očištění a taktéž očištění sochy. Jsem velice rád, že se nám podařila obnova tohoto pomníku, který patří k významným vzpomínkovým místům našeho krásného kraje,“ doplnil starosta. 

~

  

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, takzvané venkovské prózy a Katolické moderny, též sběratel pohádek. Je autorem próz z chodského prostředí. S hlubokou znalostí rodného kraje vytvořil ve svých prózách národopisný obraz Chodska.

Pocházel ze selského rodu. Základní školu navštěvoval v Klenčí, gymnázium v Domažlicích. Vystudoval gymnázium v Domažlicích (1880–1888), poté teologii v Praze. Chtěl studovat filozofii, ale vzhledem ke špatné finanční situaci rodiny vstoupil roku 1888 na pražskou bohosloveckou fakultu, kde přispíval do studentských časopisů.
V roce 1892 byl vysvěcen na kněze a potom působil na různých místech v Čechách. Roku 1899 byl jmenován farářem v Kloboukách u Slaného, ale po deseti letech se vrátil jako farář do Ořechu u Prahy.
V 90. letech 19. století se připojil k hnutí Katolické moderny a pravidelně přispíval do časopisu Nový život. Podnikl několik cest po Čechách a střední Evropě.
Jako kněz bezúspěšně usiloval o reformu církevních řádů. Roku 1919 se dal penzionovat a závěr života strávil v rodném Klenčí.
Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soudkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš:

Čtenáři!
Též tvá cesta k hrobu běží,
tož se netaž, kdo zde leží,
které bylo naše jméno,
jaká práce – žití, věno.
I své kvítí i své hloží
odnesli jsme na soud Boží,
pokoj máme v tomto hrobě,
Bůh ho jednou dej i Tobě.
Pane, smiluj se nad námi!

Po jeho smrti bylo v Klenčí zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. (https://www.databazeknih.cz/)

 

Pane Bože!

Všecky struny v srdci mém už popraskaly, jedna jediná mi zbyla. Miluješ-li mne, dej, abych směl na ni zahrát píseň o lásce k této tvrdé, kamenité zemi!“

 

Slova, která byla vytesaná do pomníku Jindřicha Šimona Baara na Výhledech, jenž byl slavnostně odhalen osm let po jeho smrti. Slova, vyjadřující spisovatelův hold rodnému kraji.

 

LK

 

Muzeum J. Š. Baara v Klenčí

Pomník J. Š. Baara na Výhledech