FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

z Bezdědic Jan zvaný Řitka

Husitský hejtman ze středočeského rytířského rodu působící od roku 1421 v Domažlicích. Zřejmě pod jeho vedením dobyli domažličtí husité 17. května 1421 arcibiskupský hrad Starý Herštejn (u Poběžovic), kde upálili 16 zajatých katolických zemanů.Zdroj: www.mekbn.cz

z Bibrštejna

  • 1554
První manželka Jana mladšího z Lobkovic, majitele Horšovského Týna. Jsou společně vyobrazeni na raně renesanční fresce z doby kolem roku 1558, vymalované na stěně horšovskotýnské hradní kaple. Matka sedmi dětí.Zdroj: www.mekbn.cz

z Březové Vavřinec

  • 1370, Březová u Kutné Hory 
  • 1437, Praha 
Nejvýznamnější kronikář, básník a publicista husitské doby. Mistr artistické fakulty pražské univerzity. Je autorem Husitské kroniky a básně Píseň o vítězství u Domažlic, ve které oslavuje husitské vítězství u Domažlic v roce 1431. Autorovi přitom nešlo o kronikářskou věrnost a věcnost, ale o literární oslavu triumfu husitské Čechie.Zdroj: www.mekbn.cz

z Domažlic Baltazar

První správce a profesor lékařské fakulty pražské univerzity. Osobní lékař Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic.Zdroj: www.mekbn.cz

z Domažlic Zikmund

Přívrženec Jana Husa, věnoval se opisování jeho knih. Ze Zikmundova opisu Husova díla Dcerka vycházel V. Hanka v roce 1825, když připravoval první vydání Husova učení po době temna.Zdroj: www.mekbn.cz

z Dražic Jan III.

  • 21. říjen 1278, Praha 
Pocházel ze starobylého rodu, jehož členové se převážně věnovali církevní dráze. Pražským biskupem byl zvolen v roce 1258 v době panování Přemysla Otakara II. Funkci vykonával do své smrti. Rozhodl o vybudování reprezentativního sídla na svém panství a tak zřejmě v létech 1265-1270 byl postaven pevný hrad, který od svého počátku nesl jméno Týn podle kupecké osady na pravém břehu Radbuzy, později Horšovský Týn. Strýc Jana IV. z Dražic.Zdroj: www.mekbn.cz

z Dražic Jan IV.

  • 5. leden 1343, Praha 
Synovec biskupa Jana III. z Dražic se stal biskupem v roce 1301 a zastával tento úřad do smrti. Byl posledním pražským biskupem. Po douholetém pobytu na papežském dvoře v Avignonu, kde se obhajoval z nařčení, že podporuje kacířské hnutí, se vrátil v roce 1329 s bohatou kulturní inspirací počínajícího humanismu. Stal se významným mecenášem umění, významným stavebníkem. Zřejmě provedl formální vysazení města Horšovský Týn a opatřil ho základními právy. Zavedl pořádek do církevní i světské správy celého panství zřízením úřadu arcijáhna a hradního purkrabí.Zdroj: www.mekbn.cz

z Drštky Zdeněk

  • 1438
Představitel rytířského rodu z Rokycanska. Od roku 1422 purkrabím a od roku 1426 zástavním držitelem původně arcibiskupského hradu Horšovský Týn, který ubránil před husitským útokem roku 1422 a znovu v létě 1431 (církvi však ani poté hrad nevrátil).Zdroj: www.mekbn.cz

z Horštejna Šimon Brosius

  • 1567, Horšovský Týn 
  • 1642, Praha 
Měl od přírody dar velké výmluvnosti a ta mu dopomohla ke skvělé kariéře. Z venkovského faráře to postupně dotáhl až na pražského světícího biskupa. V roce 1636 přijel do svého rodného města, aby vysvětil kostelík Panny Marie Loretánské, který stával v nejvyšším bodě zámeckého parku. Tato nejstarší loreta v Čechách byla roku 1787 císařem Josefem II. zrušena a později přestavěna na vyhlídkový pavilon. Šimon Brosius po celý život horlivě usiloval o obnovení katolické víry v Čechách. Za tuto činnost jej císař Ferdinand II. vyznamenal predikátem „z Horštejan“. V sakristii chrámu svatého Jakuba v Praze lze údajně vidět jeho portrét.Zdroj: www.mekbn.cz

z Janovic Racek Janovský

Představitel západočeského rodu Janovských z Janovic, vlastník pevné tvrze v Janovicích nad Úhlavou a pán blízkého pohraničního hradu Pajrek. Jako věrný stoupenec strany podobojí a krále Jiřího z Poděbrad na Klatovsku byl již od roku 1459 králem pověřen správou Domažlic. Proslavil se vítězstvím nad bavorskými křižáky vedenými Albrechtem Nothaftem z Vernberka v bitvě u Nýrska 22. září 1467, které vybojoval společně s domažlickými a klatovskými měšťany.Zdroj: www.mekbn.cz

z Pardubic Arnošt

  • 25. březen 1297, Kladsko
  • 30. červen 1364, Roudnice (Hradec Králové)
Narodil se 1297 v Kladsku, kde byl jeho otec hradním purkrabím. Čtrnáct let strávil na studiích církevního práva v Boloni a Padově. Potom se vrátil do Čech a stal se kanovníkem u svatého Víta v Praze. V roce 1343 byl jmenován pražským biskupem, později arcibiskupem. Rádce a přítel Karla IV. V latinské listině z 10. 3. 1344 se zmiňuje o Horšovském Týně. Je to poprvé, kdy je H. Týn uveden jako město. V letech 1344 až 1364 nechal přestavět hrad v H. Týně, pozvedl panské hospodářství v jeho okolí založením četných rybníků a obehnal poddanské město hradbami, které navazovaly na opevnění hradu. Na svých cestách do říše také často na arcibiskupském hradě v Horšovském Týně přebýval.Zdroj: www.mekbn.cz

z Ronšperka Dobrohost

  • 1506
Nejvýraznější představitel západočeského rodu Ronšperků. Krátce po svém nástupu na trůn mu král Jiří z Poděbrad dal do zástavního držení (po zaplacení 2000 kop grošů českých) Horšovský Týn (hrad, město i celé panství). Pro jeho obyvatele vymohl řadu cenných privilegií. Dobrohost sídlil převážně v Poběžovicích, které za své téměř půlstoleté vlády výrazně změnil. Opustil starší tvrz a na severovýchodní straně, na nejvyšším místě Poběžovic, vybudoval do roku 1470 nový vodní hrad kruhového půdorysu se širokým příkopem. Z něj se dosud zachovala mohutná hranolová věž a pozdně gotické jádro v severním křídle zámku, který později vznikl na místě hradu. Kolem města dal postavit hradby s branami a na náměstí nový kostel (kde byl pak pohřben). Poběžovickým měšťanům, kteří jeho politické postoje podporovali, udělil cenná privilegia, zejména roku 1502. Městečku se starým názvem Poběžovice dal podle sebe také nové jméno Ronšperk.Zdroj: www.mekbn.cz

z Rožmberka Bohunka

  • 17. březen 1536, Český Krumlov 
  • 16. listopad 1557, Český Krumlov 
Druhá manželka Jana mladšího Popela z Lobkovic, nejvyššího purkrabího Českého království. Stala se macechou sedmi dětí, které měl Jan Popel s Annou z Bibrštejna. Svatbu měla v lednu 1556 v Českém Krumlově, poté přesídlila do Horšovského Týna. Tam pobývala necelý rok. Při návštěvě Krumlova v roce 1557 se nakazila morem, zde také umírá. Pohřbena byla v Horšovském Týně.Zdroj: www.mekbn.cz

z Vunšvic Matěj Bohumír

  • 1632
  • 1695, Ronšperk 
Představitel původem saského rodu, který si v císařských službách vysloužil roku 1675 povýšení do panského stavu. Roku 1667 vyženil západočeské panství Ronšperk (Poběžovice), zastával i úřad hejtmana Plzeňského kraje. Zemřel v roce 1695 v Ronšperku, kde byl také pohřben ve farním kostele.Zdroj: www.mekbn.cz

Záhoř Adam

  • 20. listopad 1891, Postřekov 
  • 1945, Ausbach 
Zedník, narozen ve Starém Postřekově. Datum úmrtí není přesně známo, zemřel pravděpodobně koncem března 1945 v německém Ausbachu.Zdroj: www.mekbn.cz

Záhoř Jaroslav

  • 11. červenec 1920, Klenčí pod Čerchovem 
Sochař, absolvent Akademie výtvarných umění. Studoval u profesorů Laudy a Pokorného.Zdroj: www.mekbn.cz

Záhořík Jan

Městský stavitel v Domažlicích působící v 18. století. Zhotovil plány na přestavbu děkanského kostela v Domažlicích, jež byly předloženy ke schválení K. I. Dienzenhoferovi. Stavba byla provedena v letech 1751-1756.Zdroj: www.mekbn.cz

Zajíc Karel

  • 7. září 1934, Chodská Lhota 
  • 2. únor 1998, Domažlice 
Dopisovatel Domažlického deníku, autor fejetonů, poznámek a komentářů, kterými se vyjadřoval k současnému dění. Těžiště jeho dopisovatelské činnosti bylo ve zpřístupňování historie Kdyňska a Chodské Lhoty.Zdroj: www.mekbn.cz

Ing. arch. Zápal Hanuš

  • 7. únor 1885, Krašovice (okr. Plzeň-sever) 
  • 28. listopad 1964, Kralovice (okr. Plzeň-sever) 
Ing. arch. Hanuš Zápal byl český stavitel, považovaný za nejvýznamnější osobnost západočeské architektury 1. poloviny 20. století. Vystudoval reálné gymnázium v Rakovníku a následně architekturu na České technice v Praze. Nejprve pracoval v kanceláři profesora Jana Kouly, poté pro architekty Antonína Balšánka a Bedřicha Bendelmayera. Roku 1910 začíná pracovat pro město Plzeň, kde se ve 20. letech stal vrchním stavebním komisařem a následně technickým radou. Roku 1931 odešel kvůli zdravotním potížím na vlastní žádost do výslužby. Pohřben byl v Rakovníku. Je mj. autorem budovy Hájenské školy v Domažlicích, kde nyní sídlí Obchodní akademie se Střední zdravotnickou školou. Zdroj: www.mekbn.cz

Zápeca Karel

  • 21. červenec 1893, Luhačovice 
  • 20. září 1975, Luhačovice 
Působil jako malíř a středoškolský profesor. Ze studijních pobytů na Chodsku a Šumavě načerpal náměty na několik svých obrazů.Zdroj: www.mekbn.cz

Zapf Ferdinand

  • 15. duben 1746, Domažlice 
  • 28. prosinec 1817, Domažlice 
Domažlický měšťan, mezi léty 1776-1817 působil také jako malíř. Je autorem fresky na stropě kostela sv. Anny na Tannabergu, kterou namaloval roku 1783.Zdroj: www.mekbn.cz

Zapf Karel

  • 1748
  • 29. prosinec 1824, Domažlice 
Sochař žijící v Domažlicích, profesně činný v letech 1780-1823. Roku 1781 pracoval spolu s F. Ringelhahnem ml. v horšovskotýnském kostele sv. Anny na bočních oltářích, v roce 1782 pak provádí řezbářskou výzdobu zpovědnic pro kostel sv. Apolináře v témže městě.Zdroj: www.mekbn.cz

RNDr. Zástěra Jaroslav

  • 8. listopad 1900, Praha 
  • 7. říjen 1938, Praha 
Po studiích na Univerzitě Karlově a Státní báňské vysoké škole v Příbrami složil doktorát z přírodních věd. Učil v Hradci Králové, Českých Budějovicích a Mukačevu na Podkarpatské Rusi. V roce 1931 přišel do Domažlic, kde působil na reálném gymnáziu. Pořádal přednášky o přírodních podmínkách, publikoval v místním tisku. Byl dlouholetým spolupracovníkem muzea, zasloužil se o vybudování přírodovědného pracoviště. Zabýval se i vlastivědou a historií. Zastřelil se v Praze před parlamentem na protest proti mnichovskému diktátu.Zdroj: www.mekbn.cz

Závacký Jan

  • 16. srpen 1936, Huta (Ukrajina) 
  • 23. září 2008, Domažlice 
Do Domažlic se přiženil v roce 1960. Absolvoval evangelickou teologii, pracovní uplatnění nalezl jako technik ZZN. V letech 1978 - 1992 působil jako sbormistr Čerchovanu. V tomto pěveckém sboru působil nejprve jako zpěvák, od roku 1968 jako pomocný sbormistr. Vedení sboru převzal při přípravě koncertu konaného 24. listopadu 1978 u příležitosti 80. narozenin dlouholeté sbormistryně Čerchovanu Boženy Hezké. Čerchovan pod vedením Jana Závackého účinkoval na 94 akcích - vzpomínkových večerech, koncertech, odhaleních pomníků a krajských soutěžích. Pod vedením Jana Závackého se Čerchovan vydal na první zahraniční zájezd do partnerského holandského Budelu, kde se prezentoval zdařilým koncertem. Po tomto zájezdu se Jan Závacký se sborem rozloučil. Manžel PhDr. Věry Závacké a otec dcery Světlany.Zdroj: www.mekbn.cz

Zázvorka Václav

  • 23. září 1897, Domažlice 
  • 16. duben 1919, Dunaj (řeka) 
V roce 1915, ve svých 18 letech, narukoval jako jednoroční dobrovolník k zeměbraneckému pluku v Plzni a byl poslán na italskou frontu. Při ofenzivě roku 1917 byl zajat italským vojskem a předán do zajateckého tábora na Sardinii. Jelikož v té době ještě neexistovaly italské legie, stal se rozvědčíkem. V prosinci roku 1918 se vrátil do osvobozené vlasti a po vpádu Maďarů na Slovensko se zúčastnil, již v hodnosti kapitána, bojů na Slovensku. V polovině dubna 1919 byl během noční hlídky (kterou konal v doprovodu svého sluhy v prostoru Dunaje) přepaden nepřítelem. Jelikož nemohl ujít maďarskému zajetí, raději volil smrt a zastřelil se. Na přání jeho otce byly tělesné pozůstatky převezeny do Domažlic a uloženy na místním hřbitově. Legionáři z Domažlic a Chodska se rozhodli pořídit pamětní desku a umístit ji na jeho rodném domě čp. 44 na náměstí. K jejímu odhalení došlo 28. 10. 1937 pod záštitou ministra národní obrany Františka Machníka a za účasti velitele zdejší posádky Bohumila Bočka, který měl slavnostní projev. Tvůrcem bronzové pamětní desky byl sochař Václav Amort. Deska byla odstraněna nejprve nacisty v roce 1940, roku 1945 po ukončení 2. světové války byla osazena na původní místo a roku 1950 byla znovu odstraněna, tentokrát komunisty. V současné době je umístěna v prostorách Muzea Chodska.Zdroj: www.mekbn.cz

ze Kdyně Buzek

Děkan filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V této funkci působil od října 1429 do října 1430 a pak znovu od září 1433 do 12. října 1435., Zdroj: www.mekbn.cz

ze Švamberka Petr

  • 1620
Vedoucí představitel evangelického protihabsburského odboje a jeden z nejbohatších českých šlechticů. Po vypuknutí stavovského povstání roku 1618 se stal členem třicetičlenného direktoria, ve kterém zastával post jednoho z pěti západočeských direktorů. Po Bílé hoře byla jeho památka prokleta a jeho obrovský majetek zkonfiskován. V západních Čechách mu patřilo rodové panství a zámek Poběžovice. Ty roku 1623 odkoupil jako konfiskát od královské komory Severin Táhlo z Horštejna za zhruba 30.000 kop míšeňských grošů.Zdroj: www.mekbn.cz

Zelman Jan

Roku 1611 se stal bakalářem v Praze. V roce 1613 působil v Domažlicích jako kollega, o rok později jej žádali za správce do Stříbra, ale nebylo jim vyhověno. Roku 1617 byl čáslavským měšťanem. Autor drobných latinských příspěvků.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Zeman František

  • 1939, Plzeň 
Obvodní lékař se specializací na obor chirurgie, v Domažlicích působící od roku 1964. Nejprve zaměstnán v nemocnici, posléze (od roku 1975) vykonává samostatnou praxi v chirurgické ambulanci v tehdejším OÚNZu. Kvůli odsouzení invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 perzekuován komunistickým režimem.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Zeman Pavel

  • 22. duben 1970, Domažlice 
Absolvent domažlického Gymnázia J. Š. Baara a lékařské fakulty Univerzity Karlovy Plzeň. Ženatý, otec tří dětí. Od roku 2006 členem městského zastupitelstva a předsedou Výboru pro životní prostředí.Zdroj: www.mekbn.cz

Zettl P.

  • 25. srpen 1805, Lodhéřov 
  • 7. listopad 1878, Hostouň 
Na kněze vysvěcen 23. ledna 1831. Mezi léty 1831 až 1843 pracoval jako kaplan v hostouňské duchovní správě, poté se stává farářem v Srbech. Dne 14. 12. 1863 nastupuje v Hostouni do úřadu děkana. V květnu 1874 odchází na odpočinek, žije však dále jako penzista v Hostouni až do své smrti. Dostává penzi z příjmů hostouňského beneficia ve výši 196 zlatých a 7 krejcarů ročně a k tomu obvyklou penzi z církevního fondu c. k. místodržitelství. Autor záznamů o hostouňské farnosti.Zdroj: www.mekbn.cz

Zídek Jiří st.

  • 8. únor 1944, Praha 
Narozen 8. února 1944 v Praze. Dětství prožil v Poběžovicích, kde rodiče dostali po dostudování práci. Pivot Škody Plzeň, VŠ Praha a reprezentačního basketbalového týmu. Za národní tým odehrál 420 utkání, získal stříbro z ME 1967 a bronz z ME 1969. V roce 1970 vyhlášen nejlepším střelcem mistrovství světa. Sedminásobný mistr domácí ligy, účastník finále Poháru mistrů evropských zemí v roce 1965. Roku 2001 obdržel ocenění „Československý basketbalista 20. století“. Otec Jiřího Zídka juniora, prvního československého basketbalisty, který hrál zámořskou NBA.Zdroj: www.mekbn.cz

Zich Jaroslav

  • 17. leden 1912
Syn Otakara Zicha a strýc zpěváka Karla Zicha. Působil mj. i v Domažlicích. Věnoval se zejména otázkám interpretačního umění. Autor publikací Prostředky výkonného hudebního umění, Instrumentace Smetanova Dalibora, Kapitoly a studie z hudební estetiky.Zdroj: www.mekbn.cz

PhDr. Zich Otakar

  • 25. březen 1879, Městec Králové (okr. Nymburk) 
  • 9. červenec 1934, Ouběnice (okr. Benešov) 
V letech 1903 - 1906 učil matematiku a fyziku na domažlickém gymnáziu, roku 1905 řídil orchestr Čerchovanu. Znám byl také jako sběratel chodských lidových písní. V Domažlicích publikoval studie Několik úvah z teorie hudby, Umění a kritika, Umění a obecenstvo, a národopisné studie O sbírání lidových písní. Autor skladeb Chodská suita f-moll, Romance o Černém jezeře, Píseň lesů.Zdroj: www.mekbn.cz

Zirkler Adolf

  • 28. září 1912, Újezd u Rakovníka 
  • 1945, Mauthausen 
Četnický strážmistr, zatčen 31. července 1943 v Petrovicích u Domažlic. Zemřel v dubnu roku 1945 v Gusenu II, pobočném táboře nacistického koncentračního tábora Mauthausen.Zdroj: www.mekbn.cz

Zischka Virginie

  • 17. listopad 1876, České Budějovice 
  • 1955, Lohr am Main 
Narodila se v Českých Budějovicích jako druhá dcera vrchního inspektora státních drah Celestýna Schnaydera a jeho manželky Marie Kláry, rozené uherské šlechtičny Kis-Nagy. O několik let později se rodina přestěhovala do tehdy rakouského přístavního města Terstu, kde vychodila smíšenou německo-italskou měšťanskou školu. Vystudovala učitelský ústav ve Vídni. Kantorské povolání však dlouho navykonávala, neboť se v roce 1897 provdala za horšovskotýnského učitele a pozdějšího školního inspektora Franze Zischku a podle tehdejších zákonů jako vdaná žena nesměla učit. Paní Virginie byla na svou dobu ženou velmi vzdělanou a emancipovanou. Ovládala pět jazyků, hru na několik hudebních nástrojů, překládala z francouzštiny a italštiny a byla členkou Spolku za práva žen v Rakousku. Po příchodu do Horšovského Týna se s chutí zapojila do veřejného i politického dění. Stala se členkou místních spolků a kongregací a spoluzakladatelkou a první předsedkyní Sociálně-demokratické strany ve městě. Až do roku 1924 za tuto stranu zasedala v zastupitelstvu a radě města. V době 1. světové války pracovala jako dobrovolná sestra Červeného kříže v místním vojenské lazaretu (rohový dům na Husově náměstí, dnes prodejna železářství). Za tuto obětavou, nezištnou činnost obdržela v roce 1917 rakouský válečný kříž. Roku 1933 ovdověla a vzdala se veškerého politického života. Po dobu existence tzv. Sudet byla pro své demokratické názory vedena v seznamech policie jako osoba „Říši nespolehlivá“. Přes tyto skutečnosti byla v roce 1946 odsunuta do Bavorska, kde dožila svůj dlouhý a zajímavý život.Zdroj: www.mekbn.cz

Zoglmann Antonín

  • 1. únor 1879, Vídeň 
  • 17. březen 1973, Karlovy Vary 
Narodil se jako syn svobodné matky, která přišla do Vídně ze  Kdyně. Když matka v roce 1885 zemřela, byl dán nejprve do nalezince, pak poslán do domovské obce. Ve Kdyni žil u pěstounky. Od roku 1892 studoval v Domažlicích na gymnáziu, poté vystudoval na filozofické fakultě češtinu a němčinu. V letech 1907-8 působil jako středoškolský profesor v Domažlicích, mezi léty 1919-1939 pak v Klatovech. Autor beletrie pro mládež a literárně-historických prací. Tchán Vladislava Jáchymovského. Pod pseudonymem Felix Blažek napsal vlastní autobiografie Dětství obecního Pepíčka a Obecní Pepíček studentem.Zdroj: www.mekbn.cz

Zuvač František

  • 17. květen 1905, Plzeň 
  • 16. srpen 1970, Plzeň 
Jako krajinář se začal prosazovat až ve čtyřicátých letech 20. století. Na výstavě v roce 1945 vystavoval kvaše Chalupy v Postřekově a Nový Postřekov. Námětově čerpal (stejně jako řada výtvarníků té doby) na Chodsku, které bylo za okupace symbolem národních lidových tradic.Zdroj: www.mekbn.cz

Zvěřina Bohumil

  • 12. srpen 1899, Praha 
  • 30. říjen 1975, Praha 
V letech 1921-24 studoval na umělecko-průmyslové škole v Praze, mezi roky 1925-29 pak na Akademii výtvarných umění, u profesorů Mařatky a Štursy. Po úrazu v Tatrách téměř ohluchl. Usadil se na Chodsku, v Mrákově, kam přišel roku 1942 poté, co byl v Praze pronásledován a vězněn. Na kopci nad obcí měl chatu, která mu sloužila jako ateliér, dodnes se tam říká U sochaře. Roku 1941 vystavoval v Praze, v roce 1942 pak v Domažlicích. Autor pomníku prezidenta T. G. Masaryka v Újezdu nad Lesy, výtvarných děl Chodské ženy, Dudák, Chodská Madonna. Je také autorem pamětní desky, která byla odhalena 5. 7. 1947 na mrákovské návsi při příležitosti 100. výročí návštěvy Boženy Němcové v Mrákově. Po roce 1948 se dostal do vězení podruhé a to za ukrývání lidí, kteří odcházeli na Západ. Nic mu nebylo dokázáno a z vězení byl propuštěn, do Mrákova se však již nevrátil.Zdroj: www.mekbn.cz