FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

Obentraut Maxmilian

  • 12. říjen 1795, Kdyně
  • 15. duben 1883, Praha
Zřejmě syn hraběnky Anny Marie Stadionové. O vysvětlení jeho původu se zajímali J. Š. Baar i J. Vrba. Je autorem právnické literatury. Narodil se v přístěnku za šenkovnou v hospodě U Ublakerů (dnes pohostinství U Černého orla) a ihned po porodu byl svěřen do péče místních duchovních. Zkoušky z Hlavní školy vykonal v červenci 1808 v Domažlicích, poté se stal řádným studentem piaristického gymnázia v Plzni. Prázdniny trávil nejčastěji na sv. Anně - Tannaberku u Všerub a v nedaleké farní obci Červené Dřevo (Rothenbaum). Po ukončení studií  se stal praktikantem u krajského soudu v Mladé Boleslavi a pak byl pravidelně povyšován. Nějakou dobu pracoval také u státní správy ve Vídni. V revolučním roce 1848 se stal guberniálním sekretářem v Praze a na konci roku 1849 byl jmenován krajským hejtmanem v Jičíně. Stal se nositelem několika významných vyznamenání, z nichž nejvyšším byl „Leopoldův řád“ udělený mu 22. října 1855 u příležitosti jeho šedesátin. V roce 1866 odešel do důchodu. On i jeho rodina jsou pohřbeni na hřbitově v lázních Teplice v rodinné hrobce. Je autorem publikace Samospráva obce v království českém (Praktické navedení pro pány představené, radní a výbory obecné).Zdroj: www.mekbn.cz

Oczko Josef

  • 13. červenec 1913, Jablunkov (okr. Český Těšín)
  • 29. září 1938, Švarcava (Železná)
Dozorce finanční stráže ve Švarcavě, při přepadení jednotkou Freikorpsu byl zajat a následně zavražděn. Dne 27. 10. 2011 mu byl ministrem Alexandrem Vondrou posmrtně udělen Kříž obrany státu ministra obrany ČR.Zdroj: www.mekbn.cz

Odvody Antonín

  • 27. květen 1884, Osvračín (okr. Domažlice)
  • 25. červen 1984, Domažlice
Pocházel z početné rodiny v Osvračíně. Vystudoval v Plzni. Jako učitel působil v Postřekově, Havlovicích, Újezdě a na obou školách v Domažlicích. Nejdéle na „dívčí“- od roku 1927 do r. 1939. Za 1. světové války bojoval jako pětatřicátník v Haliči, za okupace byl zatčen v souvislosti se Smudkovou aférou, pro pokročilejší věk byl propuštěn. Jako dobrovolný pracovník doplňkové knihovny domažlického okresu rozesílal soubory knih vesnickým knihovnám. Dlouhá léta byl pokladníkem muzejního kuratoria. Spolu se správcem muzea A. Procházkou, malířem J. Paroubkem a učitelem P. Holým se ve 30. letech podílel na zpřístupnění muzejních sbírek veřejnosti. Po válce se věnoval zahrádce a včelám. Poslední léta života prožil u dcery v Praze. Pozn.: Podle J. Vorlíčka zemřel v Oselcích u Přeštic.Zdroj: www.mekbn.cz

Odvody Tomáš

  • 22. listopad 1903, Hradiště (okr. Domažlice)
  • 25. říjen 1979, Merklín
Narodil se v Hradišti na Domažlicku. Působil jako odborný učitel, hudebník, sběratel lidových písní a sbormistr folklórních souborů. Zúčastnil se protifašistického odboje za 2. světové války.Zdroj: www.mekbn.cz

Ing. Odvody Vladimír

  • 5. květen 1919, Havlovice
  • 1. listopad 1999, Praha
Narodil se v Havlovicích, kde učil jeho otec Antonín Odvody na tehdejší škole. Mládí prožil v Domažlicích, kde absolvoval gymnázium a byl zapojen do junáckého oddílu. Po maturitě začal studovat v Praze strojní inženýrství. Události spojené s léty 1938 a 1939 jej vedly ke složení slibu věrnosti vlasti do rukou vůdce skautů Karla Mathese. Po Smudkově aféře byl mezi 150 domažlickými muži odvlečenými do koncentračního tábora Flossenbürg. Po svém propuštění 18. 3. 1943 bojoval proti nacismu dál. V roce 1944 - 6. 6., tj. v den invaze v Normandii, složil již podruhé přísahu věrnosti vlasti, tentokráte do rukou nadporučíka Jana Havla a poručíka Josefa Fahrnera. Tito byli pověřeni ústředím Rady tří vybudovat v jihozápadních Čechách ilegální organizaci R 3-Gama, v Domažlicích po koni Karla Šteinera-Veselého zvanou Niva. Její štáb se sídlem v Domažlicích měl dvacet členů, mezi nimiž bylo 18 junáků. Po válce byl za odbojovou činnost dekorován stříbrným stupněm junáckého kříže Za vlast 1939-1945, Československým válečným křížem 1939-1945 a československou medailí Za zásluhy druhého stupně. Po osvobození dostudoval strojní inženýrství a zůstal v Praze jako vědecký pracovník Výzkumného ústavu obráběcích strojů a obrábění. V roce 1950 se oženil s Libuší Petrákovou, sestrou spoluvězně Jiřího. Byl činný ve Svazu bojovníků za svobodu. Je autorem publikace KT Flossenbürg - tábor domažlických. V ní mimo popsání života v lágru uvedl úplný seznam zatčených spoluobčanů a data jejich návratu.Zdroj: www.mekbn.cz

Offner Alfréd

  • 22. září 1879, Czernowice (Rumunsko)
  • 20. březen 1947, Poběžovice (okr. Domažlice)
Narodil se v rumunských Černovicích, žil v Táboře, Vídni a Poběžovicích. Ve Vídni byl v letech 1907-1923 členem sdružení Vídeňská secese. Záznam z poběžovické matriky uvádí, že zemřel na plicní TBC na zámku v Poběžovicích (některé zdroje na internetu uvádějí jako rok úmrtí 1937). Z dalších záznamů je zřejmé, že byl katolík a že 22. března 1947 byl pohřben na farním hřbitově sv. Josefa v Poběžovicích.Zdroj: www.mekbn.cz

Ohnrich Adolf Timotheus

  • 1877
  • 1948
V třicátých letech patřil k politicky aktivním antifašistům. Pocházel ze Žacléře, působil v četnickém sboru. Sloužil v Horšovském Týně, kam se s rodinou přestěhoval. Po úraze byl ve 20. letech penzionován a mohl se věnovat politické činnosti. Od roku 1926 byl tajemníkem sekce malorolníků v Sociálně-demokratické straně. Za ni také kandidoval na společné kandidátce demokratických stran ve volbách v roce 1938. Během mnichovské krize mu poslanec Wenzel Jaksch zprostředkoval možnost emigrace do Londýna. Ohnrich ale tuto možnost odmítl, krátce po obsazení Horšovského Týna tak byl zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Dachau. Odtud se vrátil s podlomeným zdravím. V roce 1944 byl znovu zatčen a vyslýchán na úřadovně gestapa v Karlových Varech. I toto zatčení přežil a nepřestal v odbojové činnosti, kde byl napojen na odbojovou skupinu Niva. Bezprostředně po osvobození města americkými jednotkami nastoupil jako velitel četnické stanice. Poválečný režim se k němu ale nezachoval dobře. Byl zbaven své funkce a teprve po intervencích na ministerstvu vnitra nebyl zahrnut do odsunu německého obyvatelstva. Únorový komunistický puč mu přinesl další osobní problémy, zejména když byla znovu otevřena otázka uznání jeho československého občanství. Tyto osobní útoky spolu s podlomeným zdravím byly hlavní příčinou jeho smrti v květnu roku 1948.Zdroj: www.mekbn.cz

pplk. Ortmann Antonín

  • 17. duben 1919, Domažlice
  • 9. prosinec 2000, Plzeň
Vyučil se zedníkem u firmy Pičman, později vystudoval stavební průmyslovku v Plzni. Od mládí byl skautem a působil jako vedoucí třetího oddílu starších junáků (vedoucí byl Karel Mathes). V den vzniku protektorátu byl mezi těmi, kteří přísahali, že budou bojovat až do úplné porážky Německa. Dne 24. 10. 1940 byl v souvislosti se Smudkovou aférou zatčen a jako jeden ze 150 rukojmích odvezen do koncentračního tábora Flossenbürg. Poté jej pražské gestapo převezlo na Pankrác, odkud byl po půl roce transportován do koncentračního táboru Mauthausen. V září 1943 byl propuštěn. Po návratu domů se zapojil do činnosti odbojové skupiny Niva. V roce 1945 obdržel za svou odbojovou činnost tři vyznamenání: Junácký kříž Za vlast 1939-1945, Československý válečný kříž 1939-1945 a Československou medaili Za chrabrost. V srpnu 1945 ho vyznamenali i Američané. Po válce absolvoval důstojnickou školu v Litoměřicích, byl ženistou, dosáhl hodnosti podplukovníka. Pracoval u Vojenských staveb, kde byl i ředitelem. Později pracoval u Krajské vojenské ubytovací a stavební správy v Plzni, jako důchodce vypomáhal na stavebním odboru KNV Plzeň.Zdroj: www.mekbn.cz