FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

Kadeřávek Václav

  • 25. prosinec 1943, Plzeň
  • 7. červenec 2003, Klatovy
Po absolvování Pedagogické fakulty v Plzni učil v Černošíně na Stříbrsku. Od roku 1971 působil v Bělé nad Radbuzou. Pravidelně publikoval v regionálním i celostátním tisku (Pravda, Československý sport, Stadion, Fotbal, Učitelské noviny, Práce, Mladá fronta atd.).Zdroj: www.mekbn.cz

JUDr. Kadlec Jan

  • 9. únor 1913, Nezdice u Přeštic
  • 28. srpen 2002, Domažlice
Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. V r. 1949 nastoupil jako hospodářský úředník na hostouňské traktorové stanici. Je autorem řady církevních skladeb. Vlastním nákladem vydal knihu vzpomínek Zpověď rytíře z hory tajemné a záznamy o významných osobnostech, s nimiž se ve svém životě setkal. Působil jako regenschori (ředitel kůru) v Klenčí a jako předseda OV Mírové rady.Zdroj: www.mekbn.cz

Kadlinský Felix

  • 18. říjen 1613, Horšovský Týn
  • 13. listopad 1675, Uherské Hradiště
Autor a překladatel duchovní lyriky a prózy hagiografické, nábožensky úvahové a vzdělávací. Roku 1635 se stal členem jezuitského řádu. Pět let učil humanitním disciplínám. Poslední desetiletí života působil v koleji v Uherském Hradišti. Je výlučně autorem náboženké literatury a ve zveřejněné části jeho tvorby početně nad pracemi původními nebo relativně původními vysoce převažují překlady z latiny a němčiny, též od spisovatelů působících v Čechách. Jeho nejznámějším a nejdůležitějším dílem je sbírka duchovní lyriky Zdoroslavíček v kratochvilném hájíčku postavený (Praha 1665), ve které parafrázuje soubor písní Trutznachtigall, jímž se proslavil německý jezuita Friedrich von Spee. Také překládal i sám psal životopisy svatých například: Zrcadlo bolestné matky boží (Olomouc 1666), Život a sláva svatého Václava (Praha 1669), Život svaté Ludmily (Praha 1669) aj.Zdroj: www.mekbn.cz

Kafka Vojtěch

  • 11. únor 1904, Domažlice
  • 19. květen 1985, Domažlice
Učil se u ředitele kůru V. Flegla a kapelníka J. Skalického. Kapelnickou zkoušku složil v roce 1945, od roku 1949 byl vedoucím dechového souboru Místní skupiny lidových hudebníků (do r. 1970). Stál v čele místní odbočky Svazu hudebníků. Občanským povoláním byl stavitel a do r. 1965 pracoval jako vedoucí stavebního úřadu MNV.Zdroj: www.mekbn.cz

Ing. Kaftan Jan

  • 11. říjen 1841, Praha
  • 22. duben 1909, Praha
Zabýval se studiem v oboru kanalizace a splavňování řek. Roku 1878 se podílel na řešení zásobování Prahy pitnou vodou, napsal dílo o čištění a odvodňování měst, zabýval se i stavbou železnic v Čechách a na Moravě. Roku 1889 byl zvolen do Českého sněmu, roku 1891 do Říšské rady. Spolu s okresním starostou dr. A. Steidlem měl rozhodující zásluhu na vybudování železniční dráhy z Domažlic do Tachova  (železnice začala sloužit v roce 1910). Často navštěvoval Čerchov, byl pravidelným letním hostem penzionu Krásnohorská a z jeho podnětu byla upravena pohodlná lesní cesta od penzionu ke kapličce na Folmavě. Cesta nese jeho jméno. Dne 13. 03. 1907 mu bylo uděleno čestné občanství Domažlic. V témže roce se stal starostou spolku pro povznesení České Kubice. Pozn.: Kalendárium osobností západních Čech uvádí datum narození 11. 9. 1841.Zdroj: www.mekbn.cz

Kajer Jiří

  • 20. říjen 1904, Spálené Poříčí
  • 17. červenec 1969, Plzeň
Pocházel z učitelské rodiny a sám se stal všestranným venkovským učitelem. Působil na Plzeňsku, Trutnovsku a zejména Chodsku. V Postřekově působil 25 let, v letech 1932-56 zde byl vedoucím Postřekovské dudácké muziky Jiřího Kajera. Učil na škole v Poběžovicích. Už za studentských let sbíral národní a zlidovělé písně, tvořil poezii a hrál s lidovými kapelami. Je autorem pohádkových knih a vyprávění, 10 chodských písní. Od roku 1950 byl ředitelem školy v Plzni. Jeho ostatky jsou uloženy na klenečském hřbitově. Je vzdálený příbuzný spisovatelky A. Vrbové. Pozn.: Podle Kudrličky narozen 20. 8. 1904.Zdroj: www.mekbn.cz

Dr. Kalandra Otakar

  • 31. leden 1894, Praha
  • 6. únor 1973, Praha
Do Domažlic byl přeložen v roce 1938 ze severních Čech. Poprvé byl zatčen 15. 3. 1939 - následovalo několikatýdenní věznění v Říši. Po návratu se stal předsedou slavnostního výboru Vavřinecké pouti a prosadil, aby slavnostním řečníkem byl Msgre. B. Stašek. Rada politické správy v Domažlicích. Bydlel na Dolejším předměstí čp. 68. Do funkce byl ustaven po Matěji Rádlovi 13. 2. 1939 a setrval v ní do 1. 9. 1939, kdy odstoupil, neboť byl zatčen německými úřady a odvezen do koncentračního tábora, kde byl vězněn až do konce války. Funkci po něm vykonával JUDr. Matěj Karban. Po válce se vrátil do Domažlic a působil jako okresní hejtman. Po únoru 1948 byl komunisty zbaven místa a vystěhován do Plané u Mariánských Lázní. Po čase se odstěhoval do Prahy. Na vinohradském hřbitově se s ním rozloučil Rudolf Svačina. Byl synem JUDr. Jaroslava Kalandry a Samoslavy, rozené Doležalové a bratrancem novináře a historika Dr. Záviše Kalandry. Ženatý, dvě děti, dcery Olga a Livie.Zdroj: www.mekbn.cz

PhDr. Kalandra Záviš

  • 10. listopad 1902, Frenštát pod Radhoštěm
  • 27. červen 1950, Praha-Pankrác
Znalec raných českých dějin. Od roku 1923 působil v různých časopisech a organizacích, spolupracoval s českými surrealisty. V roce 1936 byl za odlišné názory vyloučen z KSČ. Za okupace byl nacisty vězněn v koncentračním táboře. V posledních letech života se sblížil se skupinou katolických spisovatelů a básníků. Navštěvoval Domažlice, naposled roku 1948. Studoval v domažlickém archivu, za svých pobytů sídlil u bratrance Dr. Otakara Kalandry, historika a okresního hejtmana. Roku 1949 byl zatčen, o rok později ve vykonstruovaném procesu komunisty odsouzen k trestu smrti a popraven. Rozsudek byl zrušen v roce 1968, Kalandra byl rehabilitován v roce 1990.Zdroj: www.mekbn.cz

PhDr. Kalina Matyáš z Jathensteinu

  • 10. leden 1772, České Budějovice
  • 6. leden 1848, Praha
Studoval bohosloví, filosofii a práva. Stal se hospodářsko-zemědělským radou, cestování mu umožnilo rozvíjet archeologická bádání. Bádal například i na Domažlicku. Je autorem obsáhlého díla O pohanských obětnicích a hřbitovech v Čechách.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Kališ Adolf

  • 1911
  • 1963, Plzeň
MUDr. Adolf Kališ vystudoval na vojenské stipendium medicínu na Karlově univerzitě. Proto musel odsloužit 12 roků jako vojenský lékař v armádě. Do Horšovského Týna přišel v roce 1947 spolu s manželkou. Vojenskou službu opustil na vlastní žádost roku 1956 v hodnosti plukovníka. Pak se stal ředitelem OÚNZ v H. Týně. Zásadně se zasloužil o rozšíření lékařských služeb ve městě. Jako aktivní sportovec také přispěl k prosazení myšlenky výstavby stadionu v H. Týně. Po těžké nemoci tragicky zemřel v Plzni. Manžel Marty Kališové.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Kališová Marta

  • 1911
  • 1990, Toronto (Kanada)
MUDr. Marta Kališová, rozená Hošťálková byla přímým potomkem Maxmiliána Hošťálka, popraveného s dalšími vůdci stavovského odboje na pražském Staroměstském náměstí 21. 6. 1621. Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Do Horšovského Týna přišla s rodinou v roce 1947. Téměř 30 let působila ve městě jako obvodní lékařka a svou obětavou prací si získala úctu pacientů i všech občanů ve městě i širokém okolí. Zemřela v Torontu v Kanadě u své dcery, kam se přestěhovala po předčasné smrti svého syna. Manželka Adolfa Kališe.Zdroj: www.mekbn.cz

Kalivoda Bedřich

  • 15. prosinec 1891, Strážov
  • 28. červen 1942, Spálený Les u Klatov
Od roku 1919 působil v Pocinovicích jako učitel, řídící učitel, obecní starosta, předseda místní školní rady, důvěrník Strany národně-socialistické a jako vzdělavatel Sokola. Byl odsouzen nacisty „pro říši nepřátelské chování“ k trestu smrti a zastřelen.Zdroj: www.mekbn.cz

Kalous Zdeněk

  • 1. říjen 1924, Domažlice
  • 28. březen 1995, Domažlice
V letech 1977 až 1989 působil jako správce Muzea Chodska.Zdroj: www.mekbn.cz

Kalvoda Alois

  • 15. květen 1875, Šlapanice u Brna
  • 25. červen 1934, Běhařov (okr. Klatovy)
Studoval na pražské akademii u Julia Mařáka, později v Paříži a v Mnichově. Po smrti Luďka Marolda (1898) převzal jeho ateliér na Vinohradech. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné i milavečský Josef Váchal. Orientoval se na dekorativní krajiny. Náměty pro svou tvorbu nacházel zejména na rodné Moravě, zvláště na Slovácku. V našem regionu se objevil poprvé v roce 1906, kdy navštívil vrch Koráb u Kdyně. Roku 1910 přijíždí do Kdyně podruhé, aby vytvořil panoramatický obraz Chodska. V roce 1911 jej vystavoval v Rudolfinu. Podmínky pro tvorbu díla mu pomáhal vytvářet malíř Jan Paroubek, v té době učitel na kdyňské škole. Panorama Chodska na čas patřilo Ministerstvu železnic, nyní je majetkem Muzea Chodska. To jej zapůjčilo do Kdyně, kde je vystaveno v synagoze. Navštívil i Srbice. Po smrti J. Špillara se stal majitelem jeho pojízdného ateliéru, který po něm pak získal Kalvodův žák B. Anderle.Zdroj: www.mekbn.cz

Kameníková Valentina

  • 20. prosinec 1930, Oděsa (Ukrajina)
  • 28. listopad 1989, Praha
Absolventka oděsské konzervatoře. Do země přišla v roce 1957 za mužem. Brilantní klavíristka a interpretka díla P. I. Čajkovského. Byla častým hostem v Horšovském Týně, odkud pocházel její manžel a kde v letech 1957 a 1958 i žila. Proslula také jako vynikající pedagožka, byla profesorkou pražské konzervatoře a AMU.Zdroj: www.mekbn.cz

Kaňkovský Václav

  • 1887
  • 8. říjen 1931, Domažlice
Člen Zöllnerovy divadelní společnosti, umírá v domažlické nemocnici ve věku 44 let. Pohřben je na domažlickém hřbitově. Dne 20. října bylo na jeho počest uskutečněno benefiční divadelní představení na podporu vdovy Marie Kaňkovské.Zdroj: www.mekbn.cz

Kapic Jiří

  • 27. srpen 1931, Postřekov
  • 19. červen 2010
Dlouholetý člen Národopisného souboru Postřekov a sólista Konrádyho dudácké muziky. Narodil se 27. srpna roku 1931 v Postřekově, svět tedy opustil jen krátce před svými sedmdesátými devátými narozeninami. Pocházel z rodiny majitele tkalcovny ve Mlýnci (součást Postřekova) a svá školní léta za 2. světové války prožil v německém záboru, do něhož - počínaje mnichovskou dohodou - spadaly všechny obce Horního Chodska. Po válce ho rodinná tradice přivedla ke studiu na textilní průmyslovce v Ústí nad Orlicí. Ačkoliv podstatnou část svého profesního života prožil ve Kdyni - do konce osmdesátých let zde působil jako ředitel podniku Přádelny rovné příze, svým původem, zájmy, ale i interpretačním stylem zůstával věrný Hornímu Chodsku. V roce 1955 začal spolupracovat s Konrádyho dudáckou muzikou, celoživotní věrné přátelství ho pojilo s redaktorem Českého rozhlasu v Plzni Zdeňkem Bláhou. V plzeňském studiu tak vznikly jeho první nahrávky, k nimž se brzy přidružila dua, jež nazpíval se svou manželkou Hanou, rozenou Blackou. Byl dlouholetým členem Národopisného souboru Postřekov, s nímž absolvoval množství vystoupení a folklorních festivalů. Jeho sytý baryton a nezaměnitelný regionální styl poznávali a obdivovali nejen rozhlasoví posluchači, ale v živém podání i návštěvníci velkých přehlídek a festivalů. Nevynechal jediné Chodské slavnosti, byl vynikajícím znalcem Chodska ochotným provázet, sdělovat, ale také naslouchat. Měl vřelý vztah k mladé generaci, pro niž byl váženou osobností. Spolu se ženou Hanou Kapicovou ho Plzeňané rádi uvítali při křtech publikací spisovatelky Marie Korandové. Zdroj: www.mekbn.cz

Kapic Josef

  • 9. duben 1913, Díly
  • 29. červen 1980, Domažlice
Učitel v Klenčí, Horšovském Týně a Domažlicích. Předseda okresního odboru turistiky domažlické Jiskry.Zdroj: www.mekbn.cz

Kapic Karel

Vyráběl hubkové čepice, které dodával až do Ameriky. Hubkový klobouček vyrobil i pro hraběnku z Kouta. Zaplaceno od ní nedostal. Vzkázala mu, že chodí na hříbky do jejího lesa.Zdroj: www.mekbn.cz

Kapic Ondřej

  • 19. březen 1919, Postřekov
  • 1945
Zatčen v Norimberku a tamtéž uvězněn. Zahynul na neznámém místě při pochodu  smrti v polovině dubna roku 1945.Zdroj: www.mekbn.cz

Kaplánek Jan

Pocházel z rozvětvené domažlické rodiny Kaplánků, později s titulem ze Sonnenfelsu. Autor přání k sňatku Danielu Thermenovi ze Zhoře, Nuptiis (1618), č. 3.Zdroj: www.mekbn.cz

Kaplánek Václav

Oženil se v roce 1747 v Domažlicích se Zuzanou Tislerovou. Činný v letech 1747-1780. Je autorem malby na klenutí kaple sv. Barbory v děkanském kostele v Domažlicích. Zdroj: www.mekbn.cz

Kaplický Augustin P.

  • 23. květen 1854, Vlašim
  • 14. únor 1918, Hadrava u Nýrska
Studoval gymnázium v Písku a Klatovech, bohosloví v Českých Budějovicích a v roce 1877 byl vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Loučimi a stal se farářem ve Zhůří u Hartmanic. Napsal životopis Rudolfa Mayera a básně v časopise Svatobor. Přispíval do Šumavanu a Posla ze Sušice pod pseudonymem Jaromír Chod. Uveřejnil též básně ve Zlaté Praze a Vlasti a složil scénickou báseň Andělé života (Praha, 1889). Pohřben je na hřbitově v Loučimi vedle hrobu R. Mayera.Zdroj: www.mekbn.cz

Karas Maxmilián

  • 6. září 1894, Strážov
  • 28. červen 1942, Spálený Les u Klatov
Dlouholetý učitel a krátce před uvězněním nově jmenovaný ředitel měštanské školy ve Kdyni. Byl zatčen za heydrichiády 22. 6. 1942, „pro nepřátelské chování vůči říši“ odsouzen  k trestu smrti a následně popraven zastřelením ve Spáleném Lese u Klatov.Zdroj: www.mekbn.cz

JUDr. Karban Matěj

  • 19. duben 1907, Stanětice
Komisař politické správy v Domažlicích. Bydlel na Týnském předměstí čp. 257. Vládním komisařem byl jmenován po Dr. Otakaru Kalandrovi 1. 9. 1939, v úřadu setrval do 30. 3. 1940, kdy jej nahradil JUDr. Erich Braun. Syn Matěje Karbana a Marie, rozené Pejsarové.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Karlík Vilém

  • 25. únor 1913, Domažlice
  • 8. květen 1986, Domažlice
Lékař, místní kameraman a sběratel historických fotografií starých Domažlic.Zdroj: www.mekbn.cz

PhDr. Karlíková Ludmila

  • 15. prosinec 1920, Domažlice
  • 25. únor 2007, Praha
Narodila se v domě čp. 125 na náměstí, kde sídlila ještě po 2. světové válce Prunarova tiskárna. Je pravnučkou knihaře, knihkupce, vydavatele a tiskaře Karla E. Prunara. Absolventka domažlického gymnázia (1940), poté se vyučila tiskařskému řemeslu a po válce pokračovala v studiu na Karlově univerzitě, obory národopis a výtvarné umění, kde promovala v roce 1952. Disertační práci zaměřila na barokního architekta Bartolomea Scottiho. Nastoupila do Národní galerie, kde působila ve sbírce moderního umění. Připravila řadu výstav o Antonínu Slavíčkovi, Janu Preislerovi, Vladimíru Komárkovi. Přispívala do uměleckých časopisů. Samostatně vydala monografie Josef Hubáček, Antonín Hudeček, Jan Trampota, František Kaván. Je autorkou výstavních katalogů k dílu Antonína Slavíčka, Martina Benky, Vladimíra Silovského, Josefa Hubáčka.Zdroj: www.mekbn.cz

MVDr. Karník Bedřich

  • 8. červenec 1923, Draženov
  • 30. srpen 1984
Absolvent Vysoké školy veterinární v Brně (1950) a autor odborných článků. Profesně působil v Plzni na Krajském inspektorátu státních statků, na veterinárním oddělení Krajského národního výboru a v Domažlicích.Zdroj: www.mekbn.cz

Kasalická Marie

  • 18. únor 1944, Praha
Jako jedna z prvních žen studovala VŠUP v Gottwaldově (dnes Zlín), obor tvarování strojů a nástrojů. V letech 1971-76 pracovala jako projektantka Útvaru hlavního projektanta v Plzni. Věnovala se designu, hračkám či dětským interiérům. K významným realizacím náleží např. výtvarná díla pro mateřskou školu v Koutě na Šumavě. Zdroj: www.mekbn.cz

brig. gen. Kaše Jan

  • 9. listopad 1959, Domažlice
Absolvent Vojenské střední školy v Novém Meste nad Váhom, Vojenské akademie Brno a Vojenské spojovací školy Bundeswehru. Od roku 1985 pracoval v různých funkcích na generálním štábu armády, od roku 2004 byl činný jako bezpečnostní ředitel Ministerstva obrany, obranný poradce Kontaktního velvyslanectví NATO u ZÚ, Tel Aviv, jako vedoucí oddělení mezinárodních vztahů MO ČR, od roku 2007 ředitel sekce komunikačních a informačních systémů MO ČR. Specialista komunikačních a informačních systémů, od 1. července 2013 ředitel Agentury komunikačních a informačních systémů AČR.Zdroj: www.mekbn.cz

Kašpar Adolf

  • 27. prosinec 1877, Bludov u Moravského Šumperka
  • 29. červen 1934, Železná Ruda
Ilustroval stěžejní díla Aloise Jiráska, B. Němcové, J. Š. Baara aj. Chodsko navštívil poprvé 30. 5. 1934, kdy si cestou do Klenčí pořídil i několik skic Horšovského Týna. Na Chodsku vytvořil víc jak 120 studií a kreseb. Zemřel náhle po návratu z Klenčí, kde tvořil studie k ilustracím Baarovy trilogie Paní komisarka, Lůsy, Osmačtyřicátníci při výletu k Čertovu jezeru u Železné Rudy.Zdroj: www.mekbn.cz

Kaufner Martin P.

  • 29. leden 1864, Úlíkov u Úboče (okr. Domažlice)
  • 19. únor 1938, Jažlovice u Říčan
V letech 1874-1882 studoval na domažlickém gymnáziu. Po maturitě vstoupil do českobudějovického kněžského semináře a po půl roce do arcibiskupského semináře v Praze, kde studoval bohosloví na tehdy ještě německé teologické fakultě. Po vysvěcení 20. června 1886 byl farářem a kaplanem na několika německých a českých farách, několik let též u sv. Kiliána u Prahy. Působil i jako konzistorní rada v Davli a Jílovém. Od roku 1926 byl v penzi v Jažlovicích u Říčan, kde vypomáhal v duchovní správě. V mládí se zabýval českou literaturou a některé své básně a povídky uveřejňoval v kněžských i světských časopisech. Pohřeb měl 22. 2. 1938 v Olicích, fara Jažlovice.Zdroj: www.mekbn.cz

Kavan z Čejkov Adam

Napsal tři elegická distichon do spisu svého příbuzného Tobiáše Kavana z Čejkov Descriptio (1599).Zdroj: www.mekbn.cz

Kavan z Čejkov Jan

Studoval na pražské akademii, kde se stal 16. 9. 1611 bakalářem. Byl prorektorem školy u sv. Štěpána Většího na Novém Městě pražském. Napsal přání k svatbě Jiřího Syra-Epithalamia (1615).Zdroj: www.mekbn.cz

Kebrle Vojtěch

  • 20. duben 1859, Komárov
  • 28. duben 1948, Praha
Na domažlickém gymnáziu učil v letech 1890-1914. Proslul jako znalec chodského nářečí. Oženil se zde a je zde i pochován.Zdroj: www.mekbn.cz

Keil Ota

  • 21. říjen 1911, Kdyně
  • 9. únor 1945, Buchenwald
Majitel tkalcovny, byl zatčen 11. 10. 1943. Zemřel v nacistickém koncentračním táboře Buchenwald.Zdroj: www.mekbn.cz

Kejmar Václav

  • 4. září 1869, Unhošť
Žák pražské výtvarné akademie v ateliéru profesora Pirnera. Na jeho doporučení prováděl v letech 1895-1896 společně s malířem Bártou úpravu figurálních sgrafit na nádvoří zámku v Horšovském Týně. Portrétista, autor mystických obrazů. Zdroj: www.mekbn.cz

JUDr. Kelemen Alexander von

  • 4. prosinec 1908, Malužina (Slovensko)
Bydlel na Dolejším předměstí v čp. 129. Do úřadu nastoupil po Martinu Winkelovi 4. 10. 1944 a setrval v něm až do 4. 5. 1945. O den později, 5. 5. 1945 byl zatčen. Mimořádným lidovým soudem v Plzni byl 22. dubna 1947 odsouzen k doživotnímu žaláři podle retribučního dekretu prezidenta Československé republiky č. 16/1945 Sb. Do úřadu po něm nastoupil JUDr. Antonín Ekrt. Byl synem diplomovaného inženýra Adalberta von Kelemen a Jolany, rozené Pischlové.Zdroj: www.mekbn.cz

Kellner Matěj

  • 5. červen 1865, Domažlice
  • 11. květen 1948, Domažlice
Mistr truhlářský a majitel domu čp. 52 na Hořejším předměstí. Byl zvolen po Josefu Pavlíčkovi 4. 10. 1921 za stranu Národně socialistickou a funkci vykonával do 25. 9. 1923, kdy jej vystřídal Václav Šticha. Syn dělníka a majitele domu Josefa Kellnera a Doroty, rozené Sloupové. Za jeho starostování bylo rozhodnuto, aby na budově městského chudobince na Dolejším předměstí (dnes budova Muzea J. Jindřicha) bylo přistavěno 2. patro. Na Kellnerův návrh schválilo zastupitelstvo pojmenování domažlického náměstí na náměstí Československých legií.Zdroj: www.mekbn.cz

Kherbicer Jiří

V letech 1611 a 1613 studoval v Rokycanech, v roce 1612 v Mladé Boleslavi. Napsal 3 drobné příspěvky. Zdroj: www.mekbn.cz

Kherbicer Viktorin

Studoval na pražské akademii, kde se stal roku 1609 bakalářem, v roce 1614 získal hodnost magisterskou. Správcoval školu v Rokycanech, řídil školu u sv. Mikuláše v Praze. V roce 1621 opustil školskou službu.Zdroj: www.mekbn.cz

Khon František

  • 8. prosinec 1914, Kdyně
Narodil se ve Kdyni č. 139, kde měli rodiče poštu. Po absolvování gymnázia (1927-1935) se rozhodl pro studium medicíny v Praze. Studium nedokončil. Dne 2. dubna 1939 republiku opustil a stal se jedním z prvních uprchlíků. Po odchodu do zahraničí si z bezpečnostních důvodů změnil příjmení na Klemens. Dne 19. května 1942 byl přijat v St. Athan do RAF jako AC2 vojín. Dne 1. srpna byl povýšen na svobodníka a určen jako letecký navigátor, 10. června 1943 nastoupil po různých kurzech a výcviku k 311. čs. bombardovací peruti RAF. U ní sloužil do konce války a získal řadu medailí. Dne 9. listopadu 1946 byl (v hodnosti nadporučíka) uvolněn z čsl. armády. Jeho poválečné osudy nejsou známé, není známa žádná písemná dokumentace. Údajně se po válce do vlasti nevrátil.Zdroj: www.mekbn.cz

Kiefner Rudolf

  • 5. březen 1934, Horšovský Týn
  • 1. leden 1993, Felsburg u Kasselu (SRN)
Narodil se v Horšovském Týně na Velkém předměstí v č. 10. Mládí prožil v Poběžovicích. V roce 1946 byla rodina odsunuta a žila pak v Německu v okrese Melsungen. V Kasselu se vyučil prodavačem a absolvoval kupeckou školu. Roku 1965 mu byla za národopisnou činnost udělena Medaile Adalberta Stiftera a v r. 1981 Sudetoněmecká cena za národopisnou činnost. Roku 1960 byl zvolen důvěrníkem za město Ronsperg (Poběžovice) ve Svazu rodáků. V roce 1981 byl zvolen do čela horšovotýnského Heimatkreisu. Sestavil a vydal několik knih dokumentů, vzpomínek i odborných statí o životě v někdejším H. Týně. Zdroj: www.mekbn.cz

Kirkham Paul Virgil

  • 27. listopad 1924, Troutdale u Portlandu (USA)
  • 30. duben 1945, Trhanov
Americký válečný letec, pilot stíhacího letounu P-47 Thunderbolt. Zahynul 30. dubna 1945 při útoku na kolonu německých obrněných vozů u Trhanova, když po zásahu pilotní kabiny křídlem stroje zachytil o vrcholek stromu. Místo dopadu letadla připomíná památníček, v obci Újezd se na obecním úřadě nachází pomník. Některé zdroje uvádějí, že Paul Virgil Kirham byl posledním americkým letcem, který zahynul při bojové akci nad Evropou.Zdroj: www.mekbn.cz

Kitzberger Josef

  • 22. květen 1928, Domažlice
  • 2. září 2009, Plzeň
Narodil se v Domažlicích, kde chodil do školy. Poté žil v Plzni. Po odchodu do důchodu trávil vždy část roku v Domažlicích. Fotografiemi přispíval do Domažlického deníku. V mladších letech se věnoval atletice v TJ Jiskra Domažlice.Zdroj: www.mekbn.cz

Kitzberger Miroslav

  • 16. září 1943, Domažlice
Atletickým trenérem byl od roku 1973, o rok později se stal předsedou oddílu Městského domu dětí a mládeže Ostrov nad Ohří. Trénoval mj. i dálkařku Evu Kuchtovou.Zdroj: www.mekbn.cz

Klánský Mojmír

  • 19. duben 1921, Kdyně
  • 23. září 1983, Štěchovice
Absolvent hudební konzervatoře (1947) a Filozofické fakulty UK Praha (estetika). Pracovník kulturního a hudebního oddělení Čs. rozhlasu, pak redaktor v časopisech Květy, Beseda, Zemědělské noviny. Spoluzakladatel Svazu zemědělců v roce 1968. Po roce 1969 pracoval v JZD a plemenářském středisku v severních Čechách. Signatář Charty 77. Invalidní důchodce. Publikace: Sedm dní, Ranč, Zázračný pramen, Vyhnanství, Albatros, Zemědělství a jaro 1968. Rozhlasové hry: Schůze, Soused aj. Povídky, reportáže a články v časopisech a novinách: Krásy domova, Kulturní tvorba, Květen, Květy, RP, ZN, LN. Pozn.: Podle Kalendária osobností západních Čech na rok 2001 zemřel v Praze.Zdroj: www.mekbn.cz

Klášterský Antonín

  • 25. září 1866, Mirovice u Písku
  • 3. říjen 1938, Praha
Básník a překladatel, spolutvůrce tzv. žánru, jímž se měla česká poezie na přelomu 80. a 90. let 19. století přiblížit všední skutečnosti. Organizátor literárního života, právník. Domažlice poznal poprvé při návštěvě nemocného J. Vrchlického, kterého do města přijel navštívit. Od roku 1924 pak trávil pravidelně nejméně měsíc své dovolené v našem kraji-nejprve v Klenčí, později ve mlýně „Na šlajfu“ u Havlovic. S chodským nářečím se seznámil při překladu Schönherrových Řezbářů. Chodského dialektu použil i při psaní Chodských písní. Znal se s Hruškou, Baarem i Vrbou, který v roce 1941 vydal vzpomínkovou knihu Antonín Klášterský. Sám přispěl básní do sborníku k 70. narozeninám J. F. Hrušky-Hruškův památník. Každoročně pobýval v dřevěném domku čp. 40 na Bezděkovském předměstí.Zdroj: www.mekbn.cz

Dr. Klement Antonín

  • 15. červenec 1801, Brandýs nad Labem
  • 12. prosinec 1860, Domažlice
Do Domažlic nastoupil po absolvování studia v Praze a krátké praxi v nemocnici U milosrdných roku 1832. Za 12 let byl jmenován městským fyzikem. Po příchodu do Domažlic se stala jeho pacientkou i Božena Němcová s celou rodinou. Některé dopisy, které mu psala po odchodu z města, se dochovaly v rodině jeho vnuka MUDr. Klementa Webera. Zdroj: www.mekbn.cz

Klement Jan

  • 1804, Staňkov
Roku 1836 hrál v Praze při korunovaci Ferdinanda a Marie Anny. Dudy J. Klementa se dostaly jako rekvizita do Národního divadla, v roce 1881 na ně hrál herec Mošna. Zdroj: www.mekbn.cz

Klempíř Jaroslav

Restaurátor chodských soch. Tvůrce portrétů významných osobností kraje a chodských motivů. Zdroj: www.mekbn.cz

Klička Václav

  • 1. srpen 1882, Praha
  • 22. květen 1953, Praha
Syn klatovského rodáka Josefa Kličky, varhaníka a skladatele. Virtuos na harfu a housle, člen plzeňského operního orchestru (1903-1910). Pedagog na pražské konzervatoři. Pobýval v České Kubici.Zdroj: www.mekbn.cz

Klíma Ladislav

  • 22. srpen 1878, Domažlice
  • 19. duben 1928, Praha
Syn advokátního úředníka v Domažlicích. Matka pocházela z kožešnického a sládkovského rodu Burešů. Rodina žila v domě na náměstí č. 143, kde se narodila roku 1884 i jeho sestra Anděla. Zemřela v roce 1885. Téhož roku byl Klíma vyloučený z domažlického gymnázia za urážku panujícího rodu. Pokračoval ve studiu v Záhřebu, odešel i odtamtud a poté žil jako soukromník z dědictví, drobných honorářů, darů přátel (O. Březiny) a příležitostných zaměstnání (strojník u lokomotivy, hlídač továrny). Přátelil se s malířem Janem Paroubkem a novinářem a básníkem Karlem Prachem. Silné kouření a alkoholismus mu podlomily zdraví. Zemřel na tuberkulózu, pochován je v Praze na Malvazinkách. Tabuizovaný filozof a spisovatel nastolil ve své tvorbě otázku vztahu člověka k bytí, smrti, otázku smyslu individuální existence. Z evropských filozofů se nechal nejvíce inspirovat Shopenhauerem a Nietzschem, z českých myslitelů si vážil Otokara Březiny.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Kníže Vladimír

  • 9. duben 1934
Do Domažlic přišel v roce 1960. Lékař chirurgického oddělení domažlické nemocnice, čestný občan města Domažlic. Zdroj: www.mekbn.cz

Kobes Jan

  • 12. květen 1849, Havlovice
  • 1929
Patřil mezi nejznámější chodské dudáky. Byl známý na Domažlicku, ale i v Praze, Plzni, Strakonicích, Hronově a dalších městech, kde působil při různých výstavách a slavnostech jako Hondza Kobes. Jedno z jeho posledních slavných vystoupení bylo na Krajinské výstavě v Domažlicích v roce 1927. Zdroj: www.mekbn.cz

Koc z Dobrše Christian

  • 4. září 1806, Praha
  • 31. říjen 1883, Újezd sv. Kříže
Hrabě Christian byl synem majitele újezdského a bělského panství Václava Erasma Koce a jeho manželky Johanny, rodem Clam-Gallas. Mládí a dospívání prožil v Újezdě sv. Kříže. Po studiu u premonstrátů v Plzni a pak v Praze a ve Vídni mnoho let působil jako státní úředník Rakouska - Uherska. Zejména v Mladé Boleslavi, kde prožil celý revoluční rok 1848 jako krajský hejtman, pak v České Lípě ve stejné funkci. Roku 1853 se stal viceprezidentem v Košicích a na sklonku života v Brně. Poslední roky prožil opět v Újezdě sv. Kříže, kde byl také pohřben.Zdroj: www.mekbn.cz

Kocián František P.

  • 13. leden 1893, Dlažov
  • 11. srpen 1964, Domažlice
Ordinován byl 17. 6. 1917 v Českých Budějovicích. Jako administrátor působil v Domažlicích od 1. 7. 1953 do 30. 11. 1959.Zdroj: www.mekbn.cz

Dr. Kocourek František

  • 14. září 1901, Praha
  • 13. květen 1942, Osvětim
Český prozaik a reportér Československého rozhlasu. Domažlice poprvé navštívil na pozvání Josefa Hofmanna v roce 1939, kdy 12. srpna zahajoval výstavu malíře Františka Michla. O den později se zúčastnil i kázání Msgre. B. Staška o památné Vavřinecké pouti. Do svého zatčení byl v Domažlicích celkem sedmkrát. Sešel se s JUDr. A. Žlábkem, přivážel zprávy od nadporučíka Oldřicha Fictuma, rodáka z Kouta na Šumavě, který v té době pracoval jako zbrojíř v brněnské zbrojovce. V Domažlicích dr. Kocourek dostával zprávy od některých členů kriminální policie. Jeho poslední domažlická návštěva nese datum 9. března 1941. Dne 22. června 1941 byl ve východních Čechách gestapem zatčen a dopraven na Pankrác. Později byl přesunut do Terezína a odtud po půl roce do Osvětimi, kde byl umučen.Zdroj: www.mekbn.cz

Kočandrle Josef

  • 17. květen 1882, Lobzy u Plzně
  • 16. listopad 1955, Horšovský Týn
Narodil se 17. května 1882 v Lobzích u Plzně. Po studiích odešel jako praktikant státních drah do šumavského městečka Volary, krátce nato působí jako přednosta nejvýše položené železniční stanice v Čechách Kubovy Hutě. První světovou válku prodělal jako poddůstojník rakouské armády na Balkáně a v severní Itálii. Brzy po vzniku Československé republiky přišel do Horšovského Týna, kde působil v úřadě přednosty stanice až do svého penzionování v roce 1938. Zde se také podruhé oženil s dcerou okresního školního inspektora Virginií Zischkovou. Po příchodu do města se hned zapojil do společenského a politického dění v české menšině. Stal se spoluzakladatelem a předsedou místní pobočky Jednoty pošumavské. O násilném odtržení českého pohraničí v září roku 1938 zůstal jako jeden z mála Čechů ve městě. Na jaře 1939 byl jako „nebezpečný Čech“ zatčen a vězněn v celách gestapa v Karlových Varech. Po šesti měsících vazby byl ze zdravotních důvodů a na přímluvu knížete Trauttmansdorffa propuštěn na podmínku, do konce války však zůstal pod policejním dozorem. Dne 5. května 1945, hned po osvobození města, byl americkou vojenskou správou jmenován předsedou Revolučního národního výboru a tento akt byl několik dnů poté schválen na 1. zasedání i českou menšinou ve městě. Tuto nelehkou funkci však vykonával pouze několik dnů. Tíživý zdravotní stav a zejména neustálé osočování z přílišné loajality k Němcům (vystavování dokladů antifašistům) jej donutilo k rezignaci. Umřel po dlouhé a těžké nemoci 16. listopadu 1955.Zdroj: www.mekbn.cz

Kočandrlová Virginie

  • 19. květen 1898, Horšovský Týn
  • 4. březen 1979, Horšovský Týn
Narodila se v Horšovském Týně 19. května 1898 v rodině pozdějšího okresního školního inspektora Franze Zischky. Vystudovala německý učitelský ústav v Praze a na první kantorské místo nastoupila v roce 1918 na obecní škole v Bernarticích. Po pěti letech po složení odborné zkoušky přešla na měšťanskou školu do Horšovského Týna. Pod vlivem svého pozdějšího manžela, Čecha, se začala učit česky, složila státní zkoušku a jako první německá učitelka začala vyučovat češtině na zdejších německých školách v rodině knížete Trauttmansdorffa. V roce 1937 se provdala po dlouhé známosti za Josefa Kočandrleho. Po záboru českého pohraničí roku 1938 musela čelit stále většímu tlaku ze strany zuřivých nacistů, žádajících zrušení manželství s Čechem. Po zatčení svého manžela na jaře 1939 se nervově zhroutila a po roce byla za zdravotních důvodů penzionována. Její situace se ani v květnu 1945 o mnoho nezlepšila. Všichni její příbuzní byli odsunuti do Bavorska a manželova nemoc se stále zhoršovala, a tak našla útěchu ve psaní vzpomínek, které nazvala „Aus der Kleinstadt Bischofteinitz eine Idylle“ (volně přeloženo Idylické městečko Horšovský Týn). V těchto poetických, veršovaných vzpomínkách se vrátila do doby svého dětství a mládí. Vytvořila pestrý obraz života na maloměstě před 1. světovou válkou s jeho zvyky, zajímavými příběhy, postavami a postavičkami. V roce 1955 ovdověla. Zemřela po dlouhé, vleklé nemoci 4. března 1979 a byla uložena do rodinného hrobu na místním hřbitově.Zdroj: www.mekbn.cz

Kodovský z Děvína Duchoslav

Pocházel z Domažlic, roku 1585 se oženil s dcerou pražského měšťana Tomáše Koreckého. Od roku 1603 užíval se synem Janem Duchoslavem erbu a přídomku z Děvína. Zdroj: www.mekbn.cz

Kohlbeck Petr

  • 21. únor 1814, Šprymberk u Všerub
Malíř podobizen a církevních obrazů. Oddavky měl roku 1840 ve Všerubech a bydlil pak pravděpodobně v Hájku u Všerub. Roku 1849 se přestěhoval do Klatov, odtud v roce 1850 odjel s celou rodinou do Ameriky. Tam se věnoval fotografování. Z doby jeho působení na Všerubsku se dochovalo mnoho podobizen. Velkou podobiznu měšťana měl od něj Jindřich Jindřich. V kostele sv. Anny na Brůdku a v Hyršově jsou od něj kopie oltářních obrazů (z let 1842 a 1838). Náležel k předním umělcům chodského pohraničí své doby.Zdroj: www.mekbn.cz

Kohout Jaroslav

  • 19. červen 1935, Kvašňovice u Horažďovic
Absolvent Vyšší hudební školy v Kroměříži. Od roku 1960 vedl v Holýšově taneční amatérský orchestr. Od podzimu 1964 učil v LŠU Holýšov hru na dechové a lidové nástroje. Působil jako ředitel LŠU. Autor tanečních skladeb pro malé dechové hudby. Zdroj: www.mekbn.cz

Kohout Jiří

  • 25. říjen 1926, Postřekov
  • 5. květen 1945, Otov
Spolu s J. Berouškem, V. Gibfriedem, J. Krutinou a J. Řezníčkem ubit SS-many u Otova při osvobozování Chodska.Zdroj: www.mekbn.cz

Kohout Josef

  • 1924, Pocinovice
  • 2009, Domažlice
Absolvent domažlického gymnázia, během války totálně nasazený. Odmaturovat mohl až po válce v červenci 1945. Po studiu na pedagogické fakultě v roce 1948 absolvoval vojenskou základní službu a poté se oženil s Julií Močkovskou, se kterou měl tři děti. Pedagogickou praxi získával v Poběžovicích, Bělé, Bystřici a od roku 1951 v jedenáctiletce, dvanáctiletce a později ve Střední všeobecně vzdělávací škole v Horšovském Týně. Na této škole byl v roce 1963 jmenován ředitelem. Horšovskotýnská a domažlická SVVŠ byla nakonec spojena a pod vedením ředitele Kohouta zahájila 1. 9. 1967 výuku v Domažlicích, v budově končící stavební průmyslovky, od roku 1969 pak s novým názvem - Gymnázium J. Š. Baara. Aprobaci pro II. stupeň získal v roce 1960 v předmětech biologie a zeměpis. Podporoval rozvoj přírodních věd na domažlickém gymnáziu, pro učitele organizoval vzdělávací zájezdy a exkurzně vzdělávací základny.Zdroj: www.mekbn.cz

Kohout Josef

  • 20. červenec 1941, Domažlice
  • 14. duben 2001, Domažlice
Vnuk knihkupce a dlouholetého jednatele Klubu českých turistů Václava Rybaříka. Věnoval se studiu historie Čerchova. Jeho sbírka fotografií a dokumentů o Čerchově se stala základem pro úspěšnou výstavu i podnětem k vydání knížky Jak šel čas na Čerchovu. Nechal znovu vyzlatit desku prof. Viléma Kurze na jeho věži na Čerchově i památníčky u Jubilejního hájku a České studánky. Spolu s Jaroslavem Lukáškem obnovil bývalou Wrbatovu cestu z Babylonu na Čerchov.Zdroj: www.mekbn.cz

Kohout Václav

  • 3. září 1904, Domažlice
  • 31. leden 1980, Praha
Vyučil se zedníkem a po absolvování pražské stavební průmyslové školy se vrátil zpět. Pracoval jako stavitel, stavební technik, od roku 1966 vyučoval kreslení, stavitelství a další odborné předměty na Střední průmyslové škole stavební v Domažlicích. Ve volném čase systematicky dokumentoval chodskou lidovou architekturu. Výsledkem je přes 100 akvarelů, desítky kreseb, více než 200 plánů obydlí a přes 50 plánů vesnic zhotovených podle starých katastrálních map. Soubor doplňuje bohatá fotodokumentace a popisy chodského lidového stavitelství. Jeho bratr Miroslav pracoval v pivovaru, později byl správcem Muzea Chodska.Zdroj: www.mekbn.cz

Köchner Pavel

  • 1719, Domažlice
  • 21. únor 1783, Kuks
Autor několika instrumentálních koncertů. Žil v Praze, ve Vídni, působil jako převor ve Štýrském Hradci a v Novém Městě nad Metují. Zemřel v Kuksu. Zdroj: www.mekbn.cz

Koláč Vojtěch

  • 22. říjen 1897, Kanice
  • 19. duben 1942, Osvětim
Ředitel měšťanské školy v Kanicích, zahynul v sirných dolech v Osvětimi.Zdroj: www.mekbn.cz

Kolář Arnošt

  • 7. říjen 1879, Mlýnek u Nové Včelnice
  • 1. květen 1962, Jindřichův Hradec
Do Trhanova přišel v roce 1904 jako kaplan a působil zde do roku 1912. S řídícím učitelem Janem Martínkem založil hudební národopisný soubor. Roku 1939 vydal spolu s Karlem Echtnerem „Jedenáct chodských písní“ v úpravě pro dudáckou kapelu. Seznámil se se všemi významnými dudáky na Chodsku. Na odpočinek se vrátil do rodného mlýna ve Mlýnku, sestavil dudácký soubor a vystupoval s ním, mimo jiné i v českobudějovickém rozhlase. Zakladatel dudácké muziky v Jindřichově Hradci. Zdroj: www.mekbn.cz

Kolařík Matěj P.

  • 15. říjen 1891, Putim
  • 9. říjen 1949, Sedlice
Ordinován 30. 5. 1915 v Českých Budějovicích. Působil jako biskupský rada a děkan v Sedlici u Blatné. V době svého domažlického působení (1916-1924) zpracoval podrobná historická pojednání o církevních objektech náležejících do domažlické duchovní správy. Podle O. Hany působil v Domažlicích jako administrátor od 16. 4. 1917 do 17. 7. 1917.Zdroj: www.mekbn.cz

Komárek Julius

  • 7. září 1844, Jáchymov
  • 6. květen 1919, Plzeň
Absolvoval lesnický ústav v Marianbrunnu. Jako lesník působil na různých velkostatcích, v roce 1876 přišel do Železné Rudy. Podařilo se mu na Železnorudsku a Domažlicku obnovit lesní porosty po dřívějších kalamitách. Roku 1896 se stal lesmistrem v Bystřici nad Úhlavou a byla mu povolena funkce lesníka domažlického okresu. Autor publikace o Šumavě.Zdroj: www.mekbn.cz

Kondrys Antonín

  • 18. leden 1947, Pleš (okr. Domažlice)
Pracoval v OKS Domažlice a jako redaktor regionálního týdeníku Domažlicko. Od roku 1999 je kronikářem města Horšovský Týn. Zajímá se o genealogii a dějiny, publikuje.Zdroj: www.mekbn.cz

König Václav

  • 20. leden 1936, Mělník
  • 28. září 2001, Kdyně
Řadu let žil na Mladoboleslavsku. Vyučil se strojním zámečníkem, dálkově vystudoval Střední průmyslovou školu strojní a absolvoval i ČVUT. Věnoval se studiu výtvarného umění u místních malířů. V roce 1965 přišel do Kdyně, do Kdyňských strojíren, kde se seznámil s výtvarníkem F. Šleglem. Obrazy se většinou inspirují krajinou okolí Kdyně.Zdroj: www.mekbn.cz

Konop Josef

  • 11. květen 1901, Louny
  • 3. listopad 1942, Berlín
Inspektor Československých drah, příslušný do Havlovic u Domažlic. Popraven nacisty v Berlíně.Zdroj: www.mekbn.cz

Konop Petr

  • 23. únor 1954, Domažlice
Běžec, atletický trenér a funkcionář. V Jiskře Domažlice působí jako sekretář oddílu od roku 1985, v roce 1993 se stává místopředsedou Výkonného výboru ČAS západočeské oblasti. K jeho odchovancům patřil např. běžec Jan Mazanec.Zdroj: www.mekbn.cz

Konopa Jan

  • 1. září 1820, Mrákov
  • 9. květen 1871, Mrákov
Synovec starosty Konopy. Ve třech letech oslepl. Zamiloval si hudbu a dovedl zahrát na různé nástroje. Při návštěvě Mrákova jej poznala i B. Němcová. Vyhrával jí chodské písně, toulal se s ní po krajině a vyprávěl jí pohádky, které počítala spisovatelka k nejkrásnějším. Stal se jí vzorem pro postavu Jozy v Pohorské vesnici. Kolem roku 1848 se aktivně účastnil politického života.Zdroj: www.mekbn.cz

prof. MUDr. Konopík Jan, DrSc.

  • 9. říjen 1905, Chrastavice
  • 22. prosinec 1985, Praha
Absolvent Lékařské fakulty UK Praha (1931). Působil na klinice prof. Šambergra, na kožním oddělení vojenské nemocnice. Za okupace byl vězněn v Malé pevnosti Terezín, byl členem ilegální organizace Revoluční lékaři, a aktivním účastníkem Pražského povstání. Po osvobození působil jako ředitel Vinohradské nemocnice, podílel se na vzniku LF hyg. UK (primář kožního oddělení, později přednosta kliniky tamtéž). Zabýval se mimo jiné problémem obranných mechanismů kožních zánětů, kožními chorobami z povolání a lupénkou. Publikoval v českých i zahraničních časopisech a sbornících. Bratr Josefa Konopíka (1910-1999), kronikáře Chrastavic.Zdroj: www.mekbn.cz

Konopík Josef

  • 2. prosinec 1910, Chrastavice
  • 3. říjen 1999, Chrastavice
Působil jako dlouholetý kronikář v Chrastavicích. Bratr MUDr. Jana Konopíka (1905-1985).Zdroj: www.mekbn.cz

Konrády Antonín ml.

  • 26. duben 1931, Domažlice
Začínal jako jazzový hudebník, později se prosadil jako dudák. V roce 1956 založil Konrádyho dudáckou muziku. S ní navštívil řadu států v Evropě. Vystupoval před krajanskými spolky v USA. Mnohokrát vystupoval s Chodským triem i spolu se sopranistkou Jiřinou Skalovou. Syn Antonína Konrádyho st., synovec Jakuba Konrádyho a otec Vlastimila Konrádyho. 18. října 2011 uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje.Zdroj: www.mekbn.cz

Konrády Antonín st.

  • 1907, Domažlice
Původním povoláním elektromechanik, později učitel hry na housle a ředitel LŠU. Po založení působil krátce v Konrádyho dudácké muzice. Syn Jakuba Konrádyho st., bratr Jakuba, Josefa a Jiřího Konrádyových, otec Antonína a dědeček Vlastimila Konrádyho.Zdroj: www.mekbn.cz

Konrády Jakub ml.

  • 5. únor 1905, Domažlice
  • 20. listopad 1987, Domažlice
Vyučil se jako nástrojař a ladič klavíru u otce, zkušenosti získal u firmy Brázda v Plzni. V královéhradecké firmě Petrof se ve výrobě klavíru zdokonalil. Po otci Jakubu Konrádym st. převzal závod v r. 1934. Zdokonalil výrobu dud, dovozové materiály nahrazoval domácími. Po osvobození vyráběl dudy pro domácí dudácké lidové soubory, ale i jako dary zasílané do ciziny. Vyrobil jich více jak 150. K propagaci Domažlicka přispíval i tím, že na čerpacím dudáckém měchu vypaloval domažlickou bránu a rohy kozla na dudách zdobil chodskými ornamenty. Bratr Antonína Konrádyho st., Jiřího Konrádyho a Josefa Konrádyho. Strýc Antonína Konrádyho ml., zakladatele Konrádyho dudácké muziky. Krátce v muzice po jejím založení i hrál.Zdroj: www.mekbn.cz

Konrády Jakub st.

  • 7. březen 1881, Domažlice
  • 19. květen 1946, Domažlice
První výrobce dud v Domažlicích. Vyučil se varhanářství v Plzni a už od roku 1898 měl vlastní výrobnu hudebních nástrojů. Opravoval varhany na celém Plzeňsku. V letech 1.  světové války začal vyrábět dudy a již r. 1929 na krajinské výstavě v Domažlicích dostal za dobrou kvalitu svých dud diplom. Otec Jakuba, Josefa a Jiřího Konrádyových a Antonína Konrádyho st., dědeček Ant. Konrádyho ml.Zdroj: www.mekbn.cz

Konrády Jiří

  • 5. leden 1906, Domažlice
  • 17. říjen 1982, Domažlice
Hře na klavír a housle se učil u otce, později u V. Flegla a Ludmily Martinovské-Fléglové. Vedl různé dechové hudby. Od roku 1953 do r. 1961 byl učitelem v domažlické hudební škole. Mezi jeho žáky patřil i violoncellista Josef Pražák. Psal taneční skladby, hudbu pro dětské sbory a scénickou hudbu. Je autorem operety Muzikantská Liduška a hudby k filmu Lumpáci Vagabundus. Účastnil se organizování domažlického hudebního života. Vedl dechovku Národní gardy, hasičskou a sokolskou hudbu či Tamburašský soubor. Bratr Jakuba, Josefa a Antonína Konrádyových.Zdroj: www.mekbn.cz

Konrády Josef

  • 6. březen 1909, Domažlice
  • 26. srpen 1997, Domažlice
Bratr Jakuba (1905), Jiřího (1906), Antonína (1907), syn Jakuba st. (1881-1946), zakladatele a majitele hudebního závodu na Dolejším Předměstí v Domažlicích. Původně se italský lesmistrovský Konrádyů usadil v Klenčí, v Domažlicích zapustil své kořeny po roce 1750 příchodem jircháře (koželuha) Kašpara Konrádyho.Zdroj: www.mekbn.cz

Konrády Vlastimil

  • 13. srpen 1960, Domažlice
Pochází ze starého muzikantského rodu Konrádyů. Absolvoval konzervatoř v Plzni. Působí jako zástupce ředitele ZUŠ Domažlice. Je častým porotcem na celostátních folklorních soutěžích a účastníkem mnoha folklorních festivalů. Je ženatý, otec syna a dcery. Člen zastupitelstva města, člen Výboru kulturního, SPOZ a cestovního ruchu.Zdroj: www.mekbn.cz

Kopecký Bohuš

  • 1854, Poličany
  • 3. červen 1936, Brno
Za svého působení v Domažlicích učil dějepis a zeměpis. Později působil jako ředitel gymnázia v Bučovicích.Zdroj: www.mekbn.cz

Kopecký Matěj

  • 24. únor 1775, Libčany
  • 3. červenec 1847, Koloděje nad Lužnicí
Český lidový obrozenecký loutkář, v letech 1841-1843 hrál na Chodsku a Klatovsku.Zdroj: www.mekbn.cz

Kopelent Karel

  • 14. červenec 1928, Domažlice
  • 21. duben 1977, Domažlice
Do roku 1977 působil jako vedoucí redaktor periodika Nové Domažlicko. Zdroj: www.mekbn.cz

Dr. Köppel Josef

  • 22. srpen 1905, Postřekov
  • 24. červenec 1942, Mauthausen
Profesor v Praze, zatčen 20. 12. 1941. Zemřel v nacistickém koncentračním táboře Mauthausen.Zdroj: www.mekbn.cz

Koptík Jan

  • 11. květen 1928
  • 12. květen 2007
Zakladatel Společnosti pro kašnu, jejímž přispěním se vrátila kašna na domažlické náměstí. Byl i autorem projektu tohoto kamenického díla, které bylo vlastně kopií původní kašny z roku 1838. Poslední aktivitou byla snaha opravit obraz Panny Marie ve výklenku domažlické věže.Zdroj: www.mekbn.cz

Koránek Petr

Bakalářem se stává roku 1580. V roce 1581 je jmenován městským písařem v Domažlicích a zůstává jím až do roku 1596 nebo 1598. Roku 1583 byl přijat mezi měšťany. Za manželku měl Reginu, dceru Daniela Vodňanského, byl tedy švagrem Nathanaela Vodňanského z Uračova. Zasedal mezi obecními staršími, od roku 1601 mezi konšely, byl i císařským rychtářem. Autor příležitostných veršů.Zdroj: www.mekbn.cz

Korbonius Matěj

V letech 1614-15 byl kollegou školy v Rokycanech. Napsal verše k poctě Daniela Galla- Aeviternae memoriae (1614).Zdroj: www.mekbn.cz

Korec Jan

  • 12. prosinec 1958, Domažlice
  • 25. červenec 1995, Strýčkovice (okr. Domažlice)
Od útlého věku se věnoval modelům letadel, vedl i modelářský kroužek. Již v roce 1986 si postavil první rogalo a posléze i ultralehké letadlo. Organizoval slety ultralightů, rogal a padákových křídel ve Strýčkovicích. Po tragické smrti se tato setkání pořádají jako Memoriál Honzy Korce.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Kosák Leo

  • 12. prosinec 1874, Horoušany (okr. Domažlice)
  • 1944, Osvětim
Český psychiatr, v Praze-Veleslavíně založil soukromé gymnázium. Zemřel ve vyhlazovacím táboře Osvětim.Zdroj: www.mekbn.cz

Kosmas

  • 1045, Zdice
  • 25. říjen 1125, Praha
První známý český kronikář, autor Kroniky české. Ve svém díle se zmiňuje např. o Bělé nad Radbuzou, zajímavá zmínka je také o knížecím hradišti Tuhošť (Tugast), tedy o oblasti dnešního Domažlicka (Domažlice německy Taus). Tato zmínka je uvedená v souvislosti s vymezením západní hranice pražské diecéze.Zdroj: www.mekbn.cz

Kostlivý Jaroslav

  • 17. duben 1910, Domažlice
  • 22. říjen 1943, Drážďany
Působil jako dozorce vězňů v Plzni, zatčen 19. 5. 1943. Popraven nacisty v Drážďanech.Zdroj: www.mekbn.cz

Kostlivý Jiří P.

  • 16. říjen 1864, Domažlice
  • 19. červenec 1948, Domažlice
Vysvěcen na kněze byl 5. 7. 1887 v Praze. Působil jako kněz pražské arcidiecéze, konzistorní rada a děkan v Lubech u Chebu. Jako penzista žil v Domažlicích na Dolejším předměstí. Pohřben je v nové části domažlického hřbitova.Zdroj: www.mekbn.cz

Košťál Zdeněk

  • 16. únor 1924, Domažlice
Abiturient domažlického gymnázia. Zemřel na následky totálního nasazení v plzeňské Škodovce.Zdroj: www.mekbn.cz

Košťálová Božena

  • 22. červenec 1925, Domažlice
  • 1945, Kralupy
Zabita při náletu na Kralupy v březnu roku 1945.Zdroj: www.mekbn.cz

PhDr. Kotal Josef

  • 14. březen 1921, Mlázovy (okr. Klatovy)
  • 1. únor 1989, Domažlice
Do Domažlic přišel v době 2. světové války. Po válce promoval na fil. fakultě Univerzity Karlovy, kde získal i doktorát filozofie. Učil na domažlických středních školách, od roku 1972 byl ředitelem Střední zdravotnické školy. Stál u zrodu místního rozhlasového vysílání, více jak 30 let působil jako redaktor i hlasatel. Spoluzakládal Domažlický zpravodaj, který vedl až do své smrti. Řídil organizační štáb Domažlického milénia, sestavil a redigoval publikaci Domažlice včera, dnes a zítra. Mnohokrát uváděl vystoupení Čerchovanu nebo Chodského tria, spolupracoval s Československým rozhlasem i televizí při vzniku pořadů o Chodsku. Patřil ke znalcům regionálních osobností. Zaměřil se mj. i na jazykové i literární bádání. Bohatá byla jeho přednášková i dopisovatelská činnost.Zdroj: www.mekbn.cz

Koťanová Ludmila

  • 26. březen 1904, Blížejov
  • 23. srpen 2001, Domažlice
V letech 1957-1969 pracovala v domažlické knihovně. Působila i v Muzeu J. Jindřicha a jako pokladní městského kina. Byla dlouholetou členkou Klubu českých turistů a pěveckého spolku Čerchovan.Zdroj: www.mekbn.cz

Kotlan Václav

  • 23. prosinec 1894
  • 30. prosinec 1945, Starý Kramolín
Rolník, zatčen 27. března 1940. Zemřel na následky těžkého onemocnění, které prodělal v nacistickém koncentračním táboře.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Kotrba Walter

  • 28. prosinec 1924, Křakov (okr. Domažlice)
Jeho otec byl veřejně i politicky činný a v roce 1935 kandidoval za Německou demokratickou liberální stranu, která byla opozicí vůči henleinovcům. Po okupaci byl zbaven všech svých veřejných funkcí. V roce 1942 Walter Kotrba povolán do německé armády - sloužil v Itálii. Po válce byla rodina odsunuta. V Německu se stal lékařem a zabýval se mikrobiologií. Po roce 1990 založil Kruh přátel česko-německého porozumění. Zorganizoval sbírku na opravu křakovského kostela. Roku 1999 byl navržen na Cenu Jana Masaryka Gratias agit, kterou převzal 1. 7. 1999 na Ministerstvu zahraničních věcí v Černínském paláci v Praze. Pozn.: Podle ústní informace V. Závacké se narodil v Praze.Zdroj: www.mekbn.cz

Kotrbová Marie

  • 1895, okr. Domažlice
  • 1979, Erlangen u Norimberka (SRN)
Manželka JUDr. M. Kotrby, který v roce 1935 kandidoval na kandidátce proti K. Henleinovi. Přes prokázané protifašistické postoje musela po válce s manželem odejít do Německa. Zde vydala sbírku veršů Květy domova.Zdroj: www.mekbn.cz

Koubek Gabriel

  • 16. leden 1912, Friesah (korutanské Alpy)
  • 15. květen 1991, Domažlice
Otec byl stavitelem horských mostů. Po jeho smrti (1921) žil Gabriel Koubek s matkou v Praze. Vystudoval reálku a učitelství, za 1. republiky byl jedním z nejlepších armádních sportovců. Stal se profesorem vysokých tělovýchovných škol. Do Domažlic přišel v roce 1971 z Harrachova. Věnoval se práci s dětmi, působil jako trenér.Zdroj: www.mekbn.cz

Koukl Josef

  • 21. červenec 1886, Staňkov
  • 19. červen 1942, Staňkov
Profesor nauky o výživě a krmení hospodářských zvířat na ČVUT v Praze. Jeho rozsáhlá publikační činnost obsahuje např.: Výkrm selat mlékem, Stravitelnost a výživná hodnota slunečnicové siláže, Krmná technika pro chlévní kontrolu atd.Zdroj: www.mekbn.cz

prap. Koukol Jan

  • 5. září 1900, Újezd (okr. Domažlice)
  • 13. září 1938, Habartov (okr. Sokolov)
Velitel četnické stanice Habersbirk (Habartov), člen ozbrojené složky Stráže obrany státu. Zastřelen henleinovci při přepadu četnické stanice Habartov.Zdroj: www.mekbn.cz

Koukol Volfgang

  • 1823, Újezd
  • 1890, Újezd
Povoláním krejčí. V roce 1886 se zúčastnil velké národní slavnosti Ústřední matice školské v Praze, při níž byla provedena skutečná chodská svatba. Dudy po něm koupilo Muzeum Království českého v Praze.Zdroj: www.mekbn.cz

Koumal Vladislav

  • 1. únor 1967, Blížejov
Kapitán Koumal, pilot letectva Československé lidové armády z posádky v Líních, přelétal s letadlem MG-15bisR nad Domažlickem dne 1. února roku 1967, když mu nečekaně selhal stroj. Údajně se zasloužil  o to, aby jeho letadlo nedopadlo přímo do Blížejova, ale dokázal stroj nasměrovat do neobydlené oblasti. Na okraji lesa nad obcí Blížejov ve směru na Lazce stojí u silnice památník, který tuto tragédii připomíná.Zdroj: www.mekbn.cz

Kovář František

  • 26. srpen 1847, Písek
  • 25. září 1910, Domažlice
Studoval vídeňskou techniku, studia z finančních důvodů nedokončil. Složil suplentské zkoušky a učil na středních školách v Praze a v Biele Cerkvi. Do Domažlic přišel v roce 1873. Stal se členem okr. i městského zastupitelstva, okresní školní rady a řídícím činovníkem učitelské organizace Budeč. V letech 1881-1909 byl ředitelem Měšťanské školy chlapecké. Spolu s Antonínem Srnou se stal zakladatelem a od roku 1884 ředitelem Pokračovací školy.Zdroj: www.mekbn.cz

Kovář Jan

  • 2. květen 1841, Mříčná
  • 6. květen 1903, Domažlice
Profesor kreslení, matematiky, popisné geometrie a krasopisu na domažlickém gymnáziu v letech 1871-1890. Byl činný i v kulturním životě města a kraje.Zdroj: www.mekbn.cz

MUDr. Kovář Zdeněk

  • 20. březen 1951, Praha
Lékař-gynekolog a primář domažlické nemocnice.Zdroj: www.mekbn.cz

Kovářík Antonín

  • 23. březen 1896, Nahošice
  • 19. leden 1945, Mírov
Zámečník, zatčen gestapem 19. 1. 1944 ve Škodovce v Plzni. Umučen ve věznici na Mírově.Zdroj: www.mekbn.cz

Kovářík Jan

  • 1919
  • 1989
Spoluzakladatel a dopisovatel okresních novin.Zdroj: www.mekbn.cz

Kovařovic Karel

  • 9. prosinec 1862, Praha
  • 6. prosinec 1920, Praha
Studoval na pražské konzervatoři hru na klarinet, harfu a klavír, skladbu studoval u Z. Fibicha. Stal se harfenistou Prozatimního a pak Národního divadla v Praze. V polovině 90. let pracoval na opeře Psohlavci. Tehdy často jezdíval do Újezda. Nejvíc ho prý v hospodě u Kozinů zaujala píseň Zelený hájové. Navštěvoval muziky na chodských vsích a zapisoval získaný hudební materiál. Bydlel na Baldově u A. Steidla. Opera Psohlavci získala v soutěži o novou českou operu 1897 první cenu a po tomto úspěchu byl jmenován prvním šéfem opery Národního divadla. Roku 1910 se stal důstojníkem Francouzské akademie. Vedle pseudonymu J. Heral používal i pseudonym Charles Forgeron - Maréchal.Zdroj: www.mekbn.cz

Kozinová Hančí

  • 26. červen 1895, Újezd
  • 7. červen 1982, Domažlice
Anna Pelnářová se narodila v početné újezdské rodině ve statku, odkud pocházela už Dodla, manželka Jana Sladkého Koziny. Byla mladší sestrou plzeňského profesora Jana Pelnáře a sestřenicí mrákovských učitelek sester Bílkových. Brzy se provdala k Bartíčkům do Stráže (ústní zdroj uvádí, že se provdala k Štěpánům.) Při všech významných návštěvách na Chodsku vítávala chlebem a solí vzácné hosty, mezi nimiž byl na jaře 1923 i T. G. Masaryk. V roce 1938 se organizačně podílela na protestu proti záboru Chodska, byla s poselstvem na Pražském hradě. V květnu 1939 pronesla v rádiu z Prahy výzvu k návštěvě Vavřinecké poutě. Znala se s J. Jindřichem, J. F. Hruškou, J. Š. Baarem, L. Stehlíkem. Pohřbena byla dne 15. 6. 1982 na domažlickém hřbitově.Zdroj: www.mekbn.cz

Krabice z Veitmile Beneš

  • 27. červenec 1375
Český kronikář a pražský kanovník, od roku 1355 vedoucí stavby chrámu sv. Víta, autor latinské Kroniky pražského kostela. Na výzvu Karla IV. přepracoval Kroniku Františka Pražského a rozšířil ji až do roku 1374. V ní mj. komentuje dohodu mezi králem a šlechtou, zprostředkovanou římským králem Ludvíkem Bavorem na domažlickém sněmu roku 1318, kde „se rychle projednaly záležitosti směřující k míru a svornosti.“ K roku 1343 připomíná kronikář domažlické jednání mezi Ludvíkem Bavorem a Lucemburky, zastoupenými Karlem, tehdy ještě markrabětem moravským, a jeho bratrem Janem. Barvitě je vylíčen vpád Bavorů na Domažlicko v roce 1373.Zdroj: www.mekbn.cz

Kracík František

  • 1909
Působil v Mrákově v letech 1931-1935. Nacvičoval s dětmi a mládeží ochotnická divadelní představení.Zdroj: www.mekbn.cz

Kracovský Ondřej

Na bakaláře byl povýšen roku 1605, mistrem se stal v roce 1606. Od roku 1605 je správcem školy rakovnické, odtud odchází do Klatov. Později se dal na kněžskou dráhu a od r. 1610 byl děkanem v Domažlicích až asi do roku 1622, kdy musel odejít do vyhnanství do Saska. Své básně mu připsali Jan Campanus a T. Hauschkonius. Věnoval se literární činnosti i v národním jazyce. Zdroj: www.mekbn.cz

Krajíček Jiří

  • 5. září 1868, Domažlice
  • 23. leden 1941, Dvůr Králové
Ve čtyřech letech po spále ztratil zrak, vychován byl ve slepeckém ústavu v Praze. Od svých 28 let až do své smrti byl varhaníkem Židovské obce, ladičem pian a soukromým učitelem hudby ve Dvoře Králové nad Labem. Je autorem písní a skladeb komorních i orchestrálních, psaných většinou Braillovým slepeckým písmem.Zdroj: www.mekbn.cz

Král František Boleslav

  • 18. srpen 1866, Čížkov
  • 20. duben 1901, Domažlice
Po studiu na pelhřimovském klasickém gymnáziu a učitelském ústavu v Soběslavi nastoupil nejprve na Táborsko, v roce 1887 již působil v Přešticích. V Domažlicích byl činný od roku 1896. Soustřeďoval se na studium Komenského. Sám zpracoval Plán všestranného sebevzdělávání, byl i literárně činný. V domažlickém tisku vyšla řada jeho článků a na 20 básní. Byl knihovníkem městské knihovny a podílel se na vzniku veřejné čítárny. Činovník učitelského spolku Budeč a Národní jednoty pošumavské. Je pochován na domažlickém hřbitově, nad hrobem promluvil J. Žuvníček. Náhrobek má na domažlickém hřbitově v blízkosti hlavního kříže s nápisem: Rozloučení náš osud-shledání naše naděje.Zdroj: www.mekbn.cz

Královec Josef

  • 15. březen 1869, Milavče (okr. Domažlice)
  • 14. duben 1941, Plzeň
Josef Královec se narodil 1869-3-15 v Milavčích č.p. 70 sedláku Matěji a Kateřině rozené Havlové ze Zahořan. V roce 1890 spolu s budoucím českým lékařem Josefem Císlerem úspěšně odmaturoval na domažlickém gymnáziu a rozhodl se pro studium práv v matičce měst, Praze. V té době se už začíná angažovat jako nadšený propagátor a znalec chodských tradic. Jeho snažení dopadá na úrodnou půdu., Na konci 19. století se totiž český lidový svéráz těšil značné přízně veřejnosti a zájem o Chodsko byl o to umocněnější Jiráskovými Psohlavci. Mladý Královec přispívá svými poznatky do časopisu Český lid a v únoru roku 1894 v Praze pořádá Chodský večer, kde za doprovodu muzikantů Pelnáře, Havla a Koukola zatancovala také děvčata z Milavčí. Při této příležitosti Královec vlastním nákladem vydává „Chodskou svatbu v písních“, knihu, která obsahuje na 160 písňových textů bez notového zápisu. Soudě podle místních názvů použitých v textech, materiál byl sebrán přímo v Milavčích., O rok později se v Praze koná slavná Národopisná výstava českoslovanská. Zde je Josef Královec opět činný – jak poznamenává ve svém deníku, na přípravách výstavy pracuje od rána do večera. Na výstavišti tak byla kromě chodského stavení postavená i chodská hospoda nazvaná „U Tří Chodů“, v níž početné návštěvníky obsluhovala „fešná Anče z Milaveč“ (Anna Holubová)., Při svých studiích v Praze se také stýká s malíři Chodska Jaroslavem a Karlem Špillarovými (s Jaroslavem byl dokonce i na dovolené v Bulharsku). Od roku 1894 je zaměstnancem Národní jednoty Pošumavské, která má za cíl chránit menšiny v jižní polovině Království českého. Jako člen Matice školské také prosazuje zakládání českých škol. Nepopiratelnou zásluhu má rovněž na založení Měšťanské besedy v Plzni., V roce 1910 si za manželku bere o osm let mladší Jarmilu Volfovou z Jičína, která poté působí jako zpěvačka v plzeňské opeře (některé skladby pro ni dokonce napsal sám J. B. Foerster). Josef Královec pracoval jako tajemník Obchodní živnostenské komory. Sepsal přehled vývoje hospodářských poměrů v komorním obvodu po dobu její existence, proslul také jako autor spisů Plzeň průmyslová a Tržní poměry v Plzni., Pochován je na plzeňském hřbitově, zemřel 1941-3-14 a jeho manželka o tři roky dříve. Autor: Josef Johánek

Královec Josef

  • 1913
  • 1992
Významný lyžař v období před a po 2. světové válce. Žil a působil v Poběžovicích.Zdroj: www.mekbn.cz

Královec Josef

  • 8. leden 1919, Díly
  • 13. leden 1940, Plzeň
Truhlář, po chalupě zvaný Pepík Bobuků. Člen mládežnické organizace, která vyráběla a distribuovala letáky zaměřené proti okupantům. Dne 9. ledna 1940 byl zatčen, následně odvezen do vězení Plzeň-Bory, kde byl vyslýchán. Následkům mučení podlehl. Rodině německé úřady oznámily, že se oběsil. Tělo ale svědčilo o brutálním zacházení. Podle informací v knize o Dílech se stal první obětí nacismu na Chodsku. Pohřbu se zúčastnilo na osm set lidí. Dne 9. května 1965 byl J. Královec prohlášen čestným občanem Dílů. Na domku č. 19, kde bydlel, byla umístěna pamětní deska.Zdroj: www.mekbn.cz

Kralovec Karel

  • 25. leden 1906, Domažlice
  • 10. březen 1985, Domažlice
Malíř pokojů a výtvarník, vytvářel olejové kopie obrazů klasických autorů.Zdroj: www.mekbn.cz

Královec Pavel

  • 16. srpen 1977, Domažlice
Český fotbalový rozhodčí, občanským povoláním vedoucí obchodu se svařovací technikou. Řídí především zápasy domácí nejvyšší fotbalové soutěže (od roku 2003), na mezinárodním rozhodcovském poli začíná působit v roce 2005. Mezi jeho největší profesní úspěchy patří účast na olympiádě v Londýně, na Mistrovství Evropy v Polsku a Ukrajině či řízení utkání Ligy mistrů mezi Realem Madrid a Ajaxem Amsterdam (prosinec 2012). Na podzim téhož roku je Komisí rozhodčích UEFA zařazen do skupiny Elite, tedy mezi 22 nejlepších rozhodčích Evropy.Zdroj: www.mekbn.cz

Kralovec z Kotnova Jan Nepomuk Otakar

  • 3. květen 1874, Domažlice
  • 19. říjen 1927, Praha
Působil jako spisovatel, redaktor, dramatik a novinář.Zdroj: www.mekbn.cz

PhDr. Kramařík Jaroslav, CSc.

  • 27. červen 1923, Domažlice
  • 1. březen 1974, Praha
Narodil se v rodině profesora místního gymnázia. Po počátečním studiu historie a filozofie na Univerzitě Karlově se rozhodl trvale pro národopis. Po ukončení studií zůstal na univerzitě jako asistent. Stal se prvním ředitelem Kabinetu pro etnografii a folkloristiku. Značnou část prací věnoval západočeskému regionu, Pošumaví a Chodsku. Systematicky sledoval lidovou tradici o Kozinovi a Lomikarovi zachycenou v literatuře umělé i v záznamech lidových pověstí. Výsledkem byla kniha Kozina a Lomikar v chodské lidové tradici (1972). Uspořádal a rozsáhlým doslovem vybavil Chodské pohádky a pověsti (1956). Časopisecky publikoval studii Práce Boženy Němcové o Chodsku a její význam v dějinách českého národopisu.Zdroj: www.mekbn.cz

Kramer Vojtěch P.

  • 24. květen 1878, Domažlice
Po studiu na gymnáziu vstoupil r. 1827 do augustiniánského řádu, kde byl vysvěcen v roce 1829. Stal se katechetou u sv. Tomáše v Praze. V září 1834 byl ustanoven ředitelem domažlické chlapecké školy a v roce 1848 i reálky. Kreslil, zabýval se fyzikálními pokusy. Vodoléčbou léčil i B. Němcovou. Vyučoval její syny. Byl i nadšeným fotografem. Zajímala jej především výtvarná stránka při vytváření portrétů. Černobílé fotografie tvořil především v letech 1845 až 1860 a v Muzeu Chodska je jich uchováno 266 nalepených na listech a 161 volných. Na snímcích zachycoval podoby spoluobčanů a využíval při nich i fotomontáž či kolorování. Celkem 66 jeho snímků bylo prezentováno v roce 1939 na výstavě Sto let české fotografie. Dne 18. 4. 1875 jmenován čestným občanem Domažlic.Zdroj: www.mekbn.cz

Krásnohorská Eliška

  • 18. listopad 1847, Praha
  • 26. listopad 1926, Praha
Spisovatelka a libretistka Smetanových oper. Vlastním jménem Alžběta Pechová. Její básnickou, prozaickou i novinářskou tvorbou prostupuje silný vlastenecký tón a zároveň snaha o povznesení české vzdělanosti. Mimořádně kultivovaná a všestranná žena vynikla i jako překladatelka z angličtiny (Byronova Child Haroldova pouť). V roce 1867 se s rodinou přestěhovala do Plzně, do rodiny svého švagra hudebního skladatele Hynka Pally. V roce 1871 získala stipendium Svatoboru k cestě na Šumavu, z níž vzešla sbírka Ze Šumavy (1873). Kraj navštívila i později, pobývala na Babyloně a České Kubici. Pracovala v ženském hnutí jako tajemnice, později se stala starostkou Ženského výrobního spolku a redaktorkou Ženských listů. Zasloužila se o založení prvního českého dívčího gymnasia Minerva (1890) a o studium žen na vysokých školách. Dodnes je známá jako autorka tří libret k operám B. Smetany: Hubičce, Tajemství a Čertově stěně. První z nich napsala podle povídky Karoliny Světlé.Zdroj: www.mekbn.cz

Krátký Jaroslav

  • 28. listopad 1889, Domažlice
  • 22. červen 1969, Plzeň
Otec měl na domažlickém náměstí knihkupecký obchod. Absolvoval domažlické gymnázium a Umělecko-průmyslovou školu v Praze (prof. Dítě). Studoval i v Paříži a Mnichově. V Paříži se seznámil s F. Kupkou a jeho tvorbou. Během 1. světové války se dostal do Ruska. Po návratu vyučoval na středních školách v Plzni a byl spoluzakladatelem Pedagogického institutu. Byl vedoucím katedry výtvarné výchovy na plzeňské pedagogické fakultě. Často jezdil na Chodsko, odkud čerpal náměty pro své obrazy.Zdroj: www.mekbn.cz

Kratochvíl Miroslav P.

  • 14. leden 1948, Dambořice
Byl ordinován 25. 6. 1983 v Českých Budějovicích. Jako administrátor působil v Domažlicích od 1. 10. 1991 do 14. 8. 1993. Poté se stal duchovním správcem ve Kdyni.Zdroj: www.mekbn.cz

Kraus Alfred

  • 1862
  • 1938
Voják, důstojník v 1. světové válce, autor vojensko-historických prací. Rané dětství prožil v Horšovském Týně. V roce 1917 velel rakousko-uherským jednotkám na italské frontě a válku zakončil jako velitel východní rakousko-uherské armády na Ukrajině. Po kapitulaci Rakouska-Uherska byl poslán do výslužby. Svými konzervativními politickými názory byl blízký propagátorům velkoněmecké myšlenky, a tak bylo jeho jméno zneužito v nacistické době, kdy po něm byla po obsazení Sudet pojmenována jedna z horšovskotýnských ulic.Zdroj: www.mekbn.cz

Kraus Bohumil

  • 1. červen 1908, Kanice
  • 6. květen 1986, Kdyně
Pocházel z učitelské rodiny. Působil jako učitel, odborný publicista v oblasti entomologie, ilustrátor, malíř a hudebník. Byl členem-korespondentem ČSAV. Ovládal hru na několik hudebních nástrojů, nejvíce si ale oblíbil dudy. Na ty se naučil u bratrance Stanislava Svačiny. Řadu let vystupoval se Svačinovou dudáckou muzikou, později pak s Mrákovským národopisným souborem. V roce 1969 vyhrál soutěž o nejlepšího dudáka Čech a Moravy, kterou vyhlásil Československý rozhlas. Proslavil se zejména schopností improvizovat. V roce 1970 za to dostal při Chodských slavnostech písemné ocenění a titul „Král českých dudáků“.Zdroj: www.mekbn.cz

Kraus Jan Antonín

  • 1673
  • 14. červen 1742
Činný v letech 1704-1736. V roce 1722 provádí malbu stropu kostela v Třebnicích, roku 1731 tabernákl se čtyřmi obrazy v kostele v Semněvicích. V roce 1733 maluje čtyři obrazy pro boční oltáře v kostele v Mířkově. Otec Josefa Karla a Václava Antonína Krause.Zdroj: www.mekbn.cz

Kraus Josef Karel

  • 10. září 1710, Horšovský Týn
  • 24. prosinec 1774, Sušice
Činný v H. Týně v letech 1733-1735. V letech 1734 a 1741 provádí pro kostel v Semněvicích štafírování bočních oltáříků a kazatelny a obraz na hlavním oltáři. Do roku 1774 působí v Sušici. Syn Jana Antonína Krause a bratr Václava Antonína Krause. Zdroj: www.mekbn.cz

Kraus Karel

  • 10. září 1911, Prapořiště
  • 4. říjen 1942, Berlín
Úředník Ministerstva národní obrany, byl zatčen 23. 6. 1939. Popraven nacisty v Berlíně.Zdroj: www.mekbn.cz

Kraus Václav Antonín

  • 28. únor 1717, Horšovský Týn
  • 20. listopad 1773, Horšovský Týn
V roce 1743 se oženil s Kateřinou Pfirmovou. Roku 1742 maluje oltářní obraz pro kostel v Třebnicích. V roce 1744 provádí obnovu oltářních obrazů v kostele sv. Apolináře v Horšovském Týně, roku 1767 vymalování kostela ve Všekarech. Syn Jana Antonína Krause, bratr Josefa Karla Krause, tchán malíře Martina Strejce. Zdroj: www.mekbn.cz

Krautwurm Jan

  • 12. prosinec 1882, Domažlice
  • 26. březen 1942, Dachau
Pracoval jako dělník ve Škodových závodech. Nejprve byl členem Sociální demokracie, poté patřil k zakládajícím členům a funkcionářům KSČ. Po začátku 2. světové války byl zatčen a uvězněn. Vězněn v koncentračních táborech Oranienburg a Dachau.Zdroj: www.mekbn.cz

Krča Lev

  • 25. květen 1902, Velká Bíteš
  • 26. duben 1945, Velká Bíteš
Žák Akademie výtvarných umění, specializoval se na projekty stadionů, tělocvičen a rekreačních táborů. Na výstavě moderní architektury měl projekt sokolovny v Domažlicích, za který získal cenu. Vypracoval také návrh na tělovýchovné středisko za Střelnicí. V době 2. světové války se zapojil do protinacistického odboje. Byl spojkou časopisu V boj, spolupracoval s bývalým důstojníkem domažlických dělostřelců Karlem Štainerem-Veselým v PVVZ (Petiční výbor-Věrni zůstaneme). Přechovával osoby stíhané gestapem. Nakonec se stal členem velitelství Rady tří. Spolu s Karlem Štainerem-Veselým stál u zrodu domažlické odbojové skupiny Niva. Zemřel zasažen při náletu. Pozn.: Kalendárium osobností západních Čech na rok 2002 uvádí datum a místo úmrtí 29. 4. 1945 Ostrovančice.Zdroj: www.mekbn.cz

JUDr. Krčma František

  • 23. červen 1885, Merklín
  • 30. duben 1950, Praha
V Domažlicích vystudoval gymnázium, působil zde jako suplent (1908-09), oženil se. Celý život se věnoval Karlu Hynku Máchovi. Vydal jeho celou literární pozůstalost, některé drobné práce sám objevil. Stýkal se s F. X. Šaldou a J. Voborníkem. Otec Františka Krčmy ml.Zdroj: www.mekbn.cz

JUDr. Krčma František

  • 16. leden 1910, Domažlice
  • 14. březen 1996, Praha
Syn Františka Krčmy st. se narodil v Domažlicích, v domě na Dolejším předměstí čp. 1, sousedícím těsně s Dolejší branou. Studoval a působil v Praze, kde se setkal s Karlem Čapkem a Olgou Scheinpflugovou, se kterou často navštěvoval Chodsko. Stýkal se i s Dr. M. Halíkem, po jeho smrti převzal péči o Čapkovu pozůstalost a v roce 1975 se stal předsedou Společnosti bratří Čapků.Zdroj: www.mekbn.cz

Krčma Václav P.

  • 23. září 1768, Chrastavice
  • 13. září 1846, Křakov
Studoval v Domažlicích, později v Klatovech a na Univerzitě Karlově v Praze. Působil v Semněvicích, Horšovském Týně, Křakově. V Křakově se stal vikářem a okresním školdozorcem. Zřejmě již za studií v Praze se přátelil s J. Dobrovským.Zdroj: www.mekbn.cz

Krčmová Pavla

  • 17. únor 1920, Domažlice
  • 19. prosinec 1943, Ravensbrück
Úřednice, zatčena 26. 5. 1941. Zahynula v ženském koncentračním táboře Ravensbrück.Zdroj: www.mekbn.cz

Krejčí Antonín

  • 20. říjen 1812, Starý Smolivec
  • 29. říjen 1872, Folmava
Národní buditel, zasloužil se o objevení českobudějovického zlomku Alexandreidy.Zdroj: www.mekbn.cz

Kresl Josef

  • 5. březen 1832, Domažlice
  • 15. září 1898, Domažlice
Měšťan a mistr jirchářský, majitel domu čp. 14 ve Vodní ulici v Domažlicích. Domažlickým purkmistrem byl po Josefu Ludvíkovi od 13. 4. 1871 do 13. 11. 1877, kdy se vzdal funkce purkmistra a rezignoval. Jeho nástupcem se stal Jan Halík. Okresní starosta (1870-78), přítel Aloise Jiráska. Zasloužil se o zvelebení a výstavbu Domažlic. V době jeho purkmistrování došlo k výstavbě gymnázia, pokračovací školy a dětské opatrovny. Byl i literárně činný. Pro domažlický týdeník Posel od Čerchova sepsal Historický deník královského města Domažlic, který začal vycházet v dubnu 1877 a byl ukončen v listopadu téhož roku. Podle O. Hany narozen 5. 3., podle Kalendária SVK 4. 3. Syn Josefa Kresla, měšťana a mistra jirchářského a Anny, rozené Peroutkové. Je pohřben ve východní části domažlického hřbitova.Zdroj: www.mekbn.cz

RNDr. Kresl Ladislav

  • 14. září 1911, Domažlice
  • 2. listopad 1989, Domažlice
Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (obor přírodopis-chemie, RNDr. v roce 1938), výpomocný učitel na měšťanských a středních školách v Praze, profesor Hebrejského reformního reálného gymnázia v Užhorodě (1937-38). Za okupace působil jako profesor a knihovník výzkumného ústavu u firmy Baťa ve Zlíně (od roku 1942 zde pracoval jako chemik). V letech 1945-1972 učil na gymnáziu v Domažlicích. Dlouholetý okresní konzervátor ochrany přírody - od roku 1954. Zasloužilý učitel v roce 1971, Zasloužilý mistr turistiky v roce 1979.Zdroj: www.mekbn.cz

Kreslová Ella

  • 20. duben 1889, Pardubice
  • 10. listopad 1970, Praha
Od roku 1910 byla interpretkou písní lidových i umělých. Mistr Jindřich Jindřich, se kterým spolupracovala více jak 30 let, jí věnoval dva ze svých písňových cyklů. A. Klášterský jí věnoval Chodský písně, k nimž byl údajně inspirován jejím pěveckým projevem. Pozn.: Rodným jménem Musilová.Zdroj: www.mekbn.cz

Kreuz Jakub

Od 1. 5. 1995 jsou spolu s bratrem Karlem Kreuzem čestní občané Dílů. Oba byli velcí sportovci, lyžaři a dokonce účastníci olympiády. Útěk před nacisty se jim zdařil díky lyžařskému přechodu Tater. Z Polska se dostali do československé zahraniční armády. Bojovali ve Francii a v Anglii.Zdroj: www.mekbn.cz

Kreuz Karel

Od 1. 5. 1995 jsou spolu s bratrem Jakubem Kreuzem čestní občané Dílů. Oba byli velcí sportovci, lyžaři a dokonce účastníci olympiády. Útěk před nacisty se jim zdařil díky lyžařskému přechodu Tater. Z Polska se dostali do československé zahraniční armády. Bojovali ve Francii a v Anglii.Zdroj: www.mekbn.cz

Kreysa František

  • 30. říjen 1880, Staňkov
Absolvent obchodní akademie v Plzni. Jako majitel dolů byl činný v důlním podnikání. Syn majitele staňkovské cihelny, vnuk staňkovského kupce F. Kreysy.Zdroj: www.mekbn.cz

Krines Jan

  • 23. červen 1897, Petrovice
  • 21. únor 1968, Újezd
Kronikář a vlastivědný badatel, zpracoval podrobné dějiny Petrovic, dvora Rejkovice, Újezda a Havlovic. Práce se bohužel nedochovaly.Zdroj: www.mekbn.cz

Krištof Antonín

  • 2. září 1882, Domažlice
  • 1. leden 1910, Praha
Narodil se v Domažlicích v čísle 134 Město. Pocházel ze staré měšťanské rodiny. Na domažlickém gymnáziu maturoval v roce 1901 a poté studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byl spoluzakladatelem českého sportu, tvůrcem dvou českých míčových her: házené (cílové) a nohejbalu (odkopávané). První vysokoškolský profesor sportu a tělovýchovy u nás. Měl zásluhy o vznik české sportovní i sportovně lékařské literatury. Podařilo se mu prosadit stavbu na svou dobu velmi dobré studentské tělocvičny v Praze.Zdroj: www.mekbn.cz

Krs Bohumil

  • 23. červen 1890, Plzeň
  • 17. květen 1962, Plzeň
Maturoval v roce 1911 na plzeňském gymnáziu. Studoval umělecko-průmyslovou školu v Praze (prof. Hofbauer, K. Špillar, F. Kysela), kterou ukončil roku 1914. Po vypuknutí 1. světové války narukoval k plzeňským Pětatřicátníkům a odjel na ruskou frontu, kde byl vážně zraněn a později přišel o nohu. Pokračoval ve studiu u F. Kysely a Brunnera a od roku 1919 na Karlově univerzitě a Vysokém učení technickém v Praze. Počnaje rokem 1922 se stává profesorem kreslení v Olomouci, později v Přerově, ve Znojmě, v Brně a v Plzni. Studoval japonské a domácí lidové umění. Ilustroval Chodské pohádky - 4 svazky (1916, 1918, 1928, 1932), Chyši pod horami B. Němcové a Přemyslův pluh J. F. Hrušky. Vytvořil divadelní výpravy pro 18 představení v Olomouci a v Plzni a plakáty pro kulturní a společenské akce. Kreslil krajiny a ženské akty pastelem a akvarelem. Z grafických technik využíval barevnou litografii. Vytvořil celkem 30 exlibris, reprodukovaných převážně zinkografií a částečně litografií. Figurální a architektonické motivy exlibris jsou často doplněny ornamentem.Zdroj: www.mekbn.cz

Krumlovský Jiří

  • 10. květen 1622, Praha
Správce škol v Praze a Pardubicích. Rektor školy v Horšovském Týně, od roku 1617 působí v Nymburku. V roce 1609 získal titul bakaláře. Mezi léty 1620-22 byl jedním ze školních inspektorů.Zdroj: www.mekbn.cz

Krupička Josef

  • 5. prosinec 1821, Mlečice
  • 23. leden 1884, Lštění
Pocházel z mlynářské rodiny. Po složení podučitelských zkoušek byl roku 1843 ustaven podučitelem v Kolovči, v roce 1844 nastoupil ve Lštění. Zde působil i jako hudebník a sbormistr. Za svou hudební činnost byl vyznamenán - roku 1881 budějovickým biskupem P. Karlem Františkem Průchou. Byl tchánem řídícího A. Melzera a dědečkem přírodovědce Václava Melzera.Zdroj: www.mekbn.cz

Krupský Pavel

  • 28. leden 1668
Bakalářem se stal v roce 1615, mistrem roku 1616. Byl rektorem školy u sv. Haštala v Praze. Po vysvěcení na kněze působil v církevní správě ve Lštění u Domažlic, od května 1618 pak jako církevní správce v Loukově u Svijan. V roce 1623 odešel do vyhnanství do Žitavy. Byl činný na poli české i latinské literatury.Zdroj: www.mekbn.cz

Krutina Jakub

  • 5. říjen 1907, Postřekov
  • 4. květen 1945, Otov
Zedník, narozen ve Starém Postřekově. Spolu s J. Berouškem, V. Gibfriedem, Jiřím Kohoutem a Josefem Řezníčkem ubit SS-many u Otova při osvobozování Chodska od nacistů.Zdroj: www.mekbn.cz

Kuba Jaroslav

  • 29. prosinec 1903, Janovice nad Úhlavou
  • 22. červen 1976, Plzeň
Pocházel z učitelské rodiny, dětství a mládí prožil v Domažlicích, kde i na domažlickém gymnáziu studoval. Učil na školách v Prapořišti a Mlýnečku. Pracoval v Jednotě pošumavské a ve Svazu menšinových škol. V roce 1946 se stal knihovním inspektorem v Plzni a začal prosazovat myšlenku krajské knihovny. Představy se uskutečnily v současné Studijní a vědecké knihovně, jejímž ředitelem byl až do roku 1970. V Domažlicích jsou pohřbeni jeho rodiče a žila zde sestra Jarmila Kitzbergerová.Zdroj: www.mekbn.cz

gen. Ing. Kuba Karel

  • 19. září 1939, Černíkov
  • 5. leden 2005, Praha
Narodil se v Černíkově na Klatovsku 19. září 1939, gymnaziální studia však již absolvoval v Bratislavě na vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova. Následně navštěvoval vojenské učiliště ve Vyškově, roku 1960 je zařazen k výsadkovému vojsku. V roce 1971 ukončil studium na vojenské akademii, poté velel motostřeleckému pluku. Ve 2. polovině 70. let je povolán na Ministerstvo národní obrany. Na počátku 90. let (1993) je jmenován inspektorem pozemních vojsk AČR a povýšen do hodnosti generálporučíka. Za dlouholetou činnost v ozbrojených složkách obdržel řadu českých i mezinárodních ocenění a medailí. Umírá 5. ledna 2005 v Praze.Zdroj: www.mekbn.cz

Kuba Ludvík

  • 16. duben 1863, Pardubice
  • 30. leden 1956, Poděbrady
Vystudoval varhanickou školu v Praze, učitelský ústav v Kutné Hoře a malířskou akademii. Roku 1893 byl vyzván prof. Otakarem Hostinským, aby pro Národopisnou výstavu provedl na Domažlicku sběr lidových písní a hudby. Na Chodsko přijel 6. května. Z návštěvy přítele ve Kdyni vytěžil 25 zápisů lidových písní a navíc tu získal zápisky Josefa Pelnáře, zv. Mydláka, houdka a tkalce z Luženic. Za svého pobytu se seznámil i s houdkem Josefem Hančlem ze Zahořan. Kubovy unikátní partitury chodské lidové muziky jsou jedním ze základních pramenů pro celkové poznání české lidové hudby.Zdroj: www.mekbn.cz

Kubašta Josef P.

  • 31. červenec 1876, Dvory
  • 4. listopad 1940, Milavče
Narodil se v obci Dvory ve farnosti Laziště. Kněžské svěcení přijal v Českých Budějovicích 2. 7. 1900. V Milavčích působil 30 let. Krátce po jeho smrti mu byla 15. 12. 1940 odhalena na kostele v Milavčích pamětní deska, která tam visí do dnešních dnůZdroj: www.mekbn.cz

Kubelík Jan

  • 5. červenec 1880, Praha
  • 5. prosinec 1940, Praha
Proslulý český houslista a skladatel vážné hudby. Je autorem šesti houslových koncertů z let 1916 až 1924 a nositelem řady vyznamenání a ocenění za brilantní interpretace houslových mistrů. Je také znám jako propagátor české hudby v zahraničí a jako mecenáš českých umělců a hudebních těles, například České filharmonie. Působil i na Chodsku.Zdroj: www.mekbn.cz

Kubelík Rafael

  • 29. červen 1914, Býchory (okr. Kolín)
  • 11. srpen 1996, Luzern (Švýcarsko)
Světoznámý český dirigent, hudební skladatel a houslista. Proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů (například Dvořáka, Janáčka, Martinů či Musorgského). Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka. V roce 1990 získal čestný doktorát Univerzity Karlovy v Praze.Zdroj: www.mekbn.cz

Kuber Jan

  • 13. prosinec 1853, Františkov u Blížejova
  • 3. srpen 1908, Domažlice
Nejprve navštěvoval německé školy v Horšovském Týně. Později v Domažlicích (na české reálce) přišel do styku s národním a vlasteneckým smýšlením. Po ukončení plzeňské vyšší reálky odešel k vojsku, kde absolvoval poddůstojnickou školu. Na českém Amerlingově učitelském ústavu v Praze maturoval roku 1878. Krátce působil na Broumovsku a poté přišel do Domažlic na chlapeckou měšťanku (1882). Roku 1904 se stal jejím ředitelem. Už v listopadu téhož roku byl postižen mrtvicí. Zemřel o čtyři roky později. Byl průkopníkem názorného vyučování technickým předmětům. Byl matematik, ale s velkým zájmem se zabýval i vlastivědou a historií. Je autorem Zprávy o školství v královském městě Domažlicích na počátku století dvacátého, která vyšla v roce 1901 a zahrnuje školské dějiny města i okolí od roku 1394 do roku 1900.Zdroj: www.mekbn.cz

Msgre. Kubíček Jan P.

  • 2. únor 1803, Postřekov
  • 30. duben 1892, České Budějovice
Po bohosloveckých studiích v kněžském semináři v Českých Budějovicích byl 24. 8. 1829 vysvěcen na kněze, poté působil na jihočeském venkově. V lednu r. 1863 byl jmenován kanovníkem českobudějovické katedrální kapituly, v dubnu r. 1884 infulovaným děkanem kapituly, v dubnu 1888 infulovaným proboštem kapituly a v listopadu 1888 papežským prelátem - pronotářem. Byl proslulý hrou na varhany a zpěvem. Sestavil notovaný kancionál a vydal praktickou Varhanickou školu. Byl jedním ze zakladatelů kostelíka sv. Jakuba v Postřekově, ale jeho dostavby v roce 1900 se již nedožil. Dle zápisů v matrice kněží, uložené na českobudějovické konsistoři, se narodil 2. 2. 1803 ve Starém Postřekově.Zdroj: www.mekbn.cz

Kubín Jan P.

  • 30. červen 1915, Bukvice (okr. České Budějovice)
  • 31. říjen 2000, Moravec (okr. Žďár nad Sázavou)
Narodil se v Bukvici u Českých Budějovic. Po vychození měšťanské školy nastoupil na českobudějovické gymnázium, které absolvoval v květnu roku 1937. Ve studiích pokračoval v kněžském semináři v jihočeské metropoli, kde byl v červnu roku 1942 vysvěcen. Poté jako duchovní vystřídal řadu působišť, až je v roce 1953 ustanoven administrátorem ve Staňkově a současně se stává na třináct let vikářem horšovskotýnského vikariátu. Roku 1954 je jmenován děkanem staňkovského beneficia. Po ukončení duchovní činnosti pobýval až do své smrti v charitním domě pro kněze v Moravci.Zdroj: www.mekbn.cz

Msgre. Kubovec Jaroslav

  • 9. září 1918, Vílov
  • 22. říjen 1997, Německo
V roce 1939 maturoval na domažlickém gymnáziu. Po vypuknutí 2. světové války odjel na bohoslovecká studia do Říma, kde byl roku 1945 vysvěcen na kněze. Vrátil se domů, po roce 1949 emigroval do NSR. V roce 1965 mu papež udělil titul monsignore. Je pochován u své fary na hřbitově v Dürrenwaldstettenu.Zdroj: www.mekbn.cz

Kubů Dalibor

  • 20. červen 1959, Domažlice
Absolvent SOŠ v Plzni. Podnikatel a místostarosta, člen rady města Domažlice od listopadu 2006.Zdroj: www.mekbn.cz

Kučera Vladimír

  • 12. duben 1942, Brno
  • 18. prosinec 2006, Domažlice
Vystudoval Univerzitu J. E. Purkyně, jako učitel působil na jižní Moravě a na Českomoravské vysočině. Na počátku 80. let přednášel na brněnské Pedagogické fakultě na katedrách pedagogiky a výtvarné výchovy. Věnoval se krajinomalbě. Svá díla vystavoval v Praze, Velkém Meziříčí a Havířově. Od roku 1987 žil v Domažlicích a vyučoval na Obchodní akademii. V roce 2003 uskutečněna výstava jeho obrazů v penzionu Baldovská 637.Zdroj: www.mekbn.cz

Kugl Martin

  • 21. květen 1897, Draženov
  • 18. duben 1943
Strojní zámečník, zatčen 4. 4. 1943. Zemřel v nacistickém koncentračním táboře.Zdroj: www.mekbn.cz

Kulhánek Karel

  • 1. září 1900, Domažlice
  • 11. červen 1975, Plzeň
Syn železničáře v Domažlicích. Jako student domažlického gymnázia vstoupil do 1. junáckého oddílu v Domažlicích, který založil prof. Jaroslav Kramařík. Později se stal rádcem jedné z družin, poté zástupcem vedoucího oddílu. Byl pokladníkem „Domažlického studentstva“ a organizátorem ochotnických divadelních představení. Po maturitě pracoval jako úředník Československých státních drah. V letech 1918-1928 byl zástupcem vedoucího junáckého sboru, po vzniku Západočeské župy Bílého orla se stal župním zpravodajem. Po osvobození v roce 1945 vykonával funkci oblastního velitele západočeské oblasti. Aktivně pracoval i po obnovení Junáka v letech 1968-1970. Je pochován na domažlickém hřbitově.Zdroj: www.mekbn.cz

Kulhánek Ludvík P.

  • 15. červenec 1865, Domažlice
  • 19. prosinec 1943, Praha
Působil jako učitel náboženství a spisovatel.Zdroj: www.mekbn.cz

Kulišan Alois Josef

  • 21. červen 1885, Domažlice
  • 3. únor 1948, Praha
Narodil se na Dolejším předměstí v čp. 47 v rodině parkového a zelinářského zahradníka Václava Kulišana. Po studiích na plzeňské reálce se vyučil zahradníkem v Kopidlně u Jičína a podnikl zkušební cestu po Balkáně, Istrii a Itálii. V dalších letech vystudoval zahradní architekturu. Spolu s Františkem Thomayerem z Trhanova se zasloužil o většinu pražských parků. Přispíval do řady odborných časopisů - např. pracemi o pěstování různých druhů břečťanu a lýkovce.Zdroj: www.mekbn.cz

Kumpera František

  • 16. říjen 1940, Praha
  • 27. červen 2011, Domažlice
Pochází z rodiny s dlouhou hudební tradicí. Absolvent pražské konzervatoře, Filozofické fakulty UK, obor hudební teorie a dějiny hudby. Obor dirigování a řízení sboru studoval u J. Veselky a P. Ebena. Od r. 1968 působil ve Kdyni, od roku 1984 v Domažlicích. Poté byl činný jako ředitel Základní umělecké školy. Do funkce nastoupil po S. Tomalovi. V povědomí veřejnosti je znám především jako sbormistr dětských a dívčích sborů a zejména jako skladatel dětských sborů. Je autorem tří set skladeb, z nichž k nejúspěšnějším patří např. Pět ježibab. Žil v rodinné vile na Babyloně, poslední roky života bydlel v Domažlicích. Manželkou mu byla Iva Kumperová, někdejší ředitelka MCH.Zdroj: www.mekbn.cz

PhDr. Kumperová Iva

  • 29. únor 1944, Praha
  • 16. prosinec 2011, Praha
Odborná pracovnice, etnografka. V letech 1995 až 2001 působila jako ředitelka Muzea Chodska. Publikovala v odborných časopisech. Je autorkou publikací Chodská kuchařka a Chodské kroje. V muzeu pracovala od 1. září 1968. Od téhož roku až do roku 2010 žila  v Babylonu u Domažlic, na jaře roku 2010 se s manželem Františkem Kumperou (1940-2011) přestěhovala do Domažlic. Zdroj: www.mekbn.cz

Kuneš Karel

  • 4. říjen 1908, Díly
  • 12. říjen 1992, Klenčí pod Čerchovem
Pocházel ze sedmi dětí. Vyučil se u chodského hrnčíře Jana Bendy a jako vyučený hrnčíř měl možnost se stýkat s malíři V. Malým, J. Strnadem a J. Šebkem, kteří byli častými návštěvníky Klenčí. Od mládí se věnoval portrétům, své umění rozvíjel i jako krajinář a zvláště jako malíř květin. S malířským stojanem a paletou procestoval celý bývalý královský hvozd, jehož krajina ho inspirovala k řadě obrazů. Pozn.: Kudrlička uvádí datum nar. 14. 10. 1908.Zdroj: www.mekbn.cz

Kuneš Karel ml.

  • 12. prosinec 1920, Domažlice
  • 27. prosinec 1997, Karlovy Vary
Vyučil se malířem písma a dekorací, v letech 1942-1945 navštěvoval Zlínskou školu umění, kde působil V. Makovský. V roce 1949 ukončil studium pražské AMU. V Praze se mu nelíbilo a odešel na Karlovarsko. Jeho sochařská tvorba je mnohostranná, zahrnuje sochařské portréty, akty, komorní plastiku, reliéfy, medaile, vrchol tvoří pomníková tvorba. Je autorem busty K. J. Erbena (1970), pamětní medaile k 1000. výročí vzniku Domažlic, busty Jindřicha Jindřicha (1976), pamětní desky MUDr. J. Pelnáře (1982?) a busty A. Jiráska (1984). Prvorozený syn Karla Kuneše st.Zdroj: www.mekbn.cz

Kuneš Karel st.

  • 6. březen 1898, Domažlice
  • 5. červen 1970, Domažlice
Malíř a grafik, externí učitel učňovských škol v Domažlicích. V osmi letech ztratil matku, v deseti otce. Vyrůstal v rodině nevlastního bratra. Vyučil se malířem pokojů. Později studoval u prof. Jana Trefného, odborné studium dekorativního malířství a malířskou školu prof. Proškovce v Plzni. Maloval oleje a akvarely-krajinářské náměty z Domažlicka a západních Čech. Pracoval v oboru chodské ornamentiky a lidového malířství. V grafice tvořil dřevoryty, knižní ilustrace a ex libris. Těch vytvořil dřevorytem 114. Námětem mu byla zákoutí starých Domažlic a ornament. Spolu s dalšími výtvarníky se podílel na knize R. Svačiny Obrázky z Chodska. Se spisovatelem J. Vrbou vytvořili knihu Domažlice-pevná vlasti hráz (1947). Za První republiky byl členem družstva Chodovia, později v něm působil jako umělecký vedoucí. Byl členem Svazu výtvarných umělců. Souborně vystavoval v Domažlicích v letech 1939 a 1942. Během 1. světové války narukoval k 35. plzeňskému pěchotnímu pluku. Za 2. světové války byl vězněn v koncentračním táboře Flossenbürg. Po válce tvořil i velké nástěnné malby-podílel se např. na výzdobě prostor domažlické Dubiny. Otec sochaře Karla Kuneše ml.Zdroj: www.mekbn.cz

Kunešová Manka

  • 27. listopad 1923, Mrákov
Vystudovala obor hudební výchova na Pedagogické fakultě v Plzni (1951). Jako učitelka začala své působení na domažlickém okrese, poté byla přeložena na okres Tachov. Tam byla ve Stráži komunisty zatčena a na více jak dva roky uvězněna. Po propuštění vystřídala několik zaměstnání. Nejdéle pracovala ve vodárně, do školství se mohla vrátit až po roce 1968. Stala se učitelkou českého jazyka a hudební výchovy. V období normalizace musela školství opustit podruhé. Byla zaměstnána v bytovém družstvu, poté působila jako vychovatelka v internátu ZTŠ, posléze na této škole působila jako učitelka. Členkou Čerchovanu se stala v roce 1942, roku 1955 založila s Evou Hesovou a Jiřinou Skalovou Chodské trio, se kterým absolvovala stovky vystoupení. Významná byla i její činnost v Kruhu přátel hudby, kde po řadu let uváděla koncerty vážné hudby. Dne 18. 3. 2002 jmenoval starosta Mrákova na základě schválení zastupitelstva M. Kunešovou čestnou občankou Mrákova.Zdroj: www.mekbn.cz

Kupilík Václav

  • 24. červen 1946, Spáňov
  • 24. srpen 2001, Domažlice
V Mrákovském národopisném souboru se objevil v roce 1969. Nejprve jako tanečník a zpěvák, od roku 1971 hrál v selské muzice. V roce 1977 se stal spoluzakladatelem akce Otevření dudácké kroniky v Mrákově, setkání dudáků z celých Čech, pořádaného v předvečer tradiční Chodské hyjty. Roku 1978 založil dudáckou muziku souboru. Spolupracoval při výběru a úpravě písní s Vl. Baierem. Složil i polku Svolávačka. Od roku 1990 připravoval se souborem vánoční koncerty.Zdroj: www.mekbn.cz

Kurt Wilhelm

  • 26. květen 1862, Adamov-Malé Hory (okr. České Budějovice)
  • 17. duben 1950, Waldmünchen (SRN)
Chlapec z početné rodiny rolníka Johanna Kurta vystudoval reálku a učitelský ústav v Českých Budějovicích. Po krátkém působení v jižních Čechách se v roce 1886 dostal na Domažlicko a postupně učil na školách ve Staňkově, Horšovském Týně, Pivoni a nejdéle v Poběžovicích, kde založil pokračovací školu. Poběžovické škole věnoval i rozsáhlou geologicko-mineralogickou sbírku. Zasloužil se o zahájení dolování v Otově a v Mutěníně. Publikoval v německých časopisech. V Českých Budějovicích vydal průvodce Führer durch den Böhmerwald, údajně jednoho z nejlepších průvodců Šumavou. Za své zásluhy byl v době První republiky jmenován vládním radou a ředitelem živnostenské školy v Karlových Varech. V roce 1946 musel odejít do Bavorska. Zemřel a pohřben je ve Waldmünchenu.Zdroj: www.mekbn.cz

PhDr. Kurz Vilém

  • 1847
  • 1902
Předseda Národní jednoty pošumavské, cvičitel Sokola Pražského a spolupracovník Tyršův, po jehož smrti dokončil „Základy tělocviku“. Pomáhal v začátcích Klubu českých turistů. Byl osobním přítelem spisovatele K. Klostermanna a milovníkem Šumavy, což KČT ocenil po jeho smrti tím, že nazval novou rozhlednu na Čerchově jeho jménem. Jako redaktor „Časopisu turistů“ stál u všech iniciativ klubu.Zdroj: www.mekbn.cz

prof. RNDr. Kůst Jiří

  • 16. září 1902, Havlovice
  • 16. březen 1990, Plzeň
Absolvoval domažlické gymnázium a Přírodovědnou fakultu Univerzity Karlovy (1926). Profesor matematiky a fyziky na různých gymnáziích a učitelských ústavech (Praha, Strakonice, Plzeň). Působil jako vedoucí katedry matematiky a fyziky na Pedagogické fakultě v Plzni, kterou v roce 1949 spoluzakládal. Řádným profesorem byl jmenován roku 1965. Proděkanem fakulty v letech 1965-72. Předseda Jednoty čsl. matematiků v Plzni. Člen autorských kolektivů pro tvorbu učebnic matematiky, hlavní autor Geometrie pro 7. ročník. Publikoval stati v odborných časopisech a sbornících. Zdroj: www.mekbn.cz

Kůstová Anna

  • 7. červenec 1871, Česká Kubice
Chalupnice, byla zabita granátem v samém závěru 2. světové války.Zdroj: www.mekbn.cz

Kuttenberg Jan

  • 1842, Postřekov
  • 1912, Postřekov
Chodský lidový hudebník, hrával na housle a dudy.Zdroj: www.mekbn.cz

Květonský Jan

Roku 1611 byl žákem u sv. Jiljí v Praze. Přispěl do Secundis nuptiis Simeonu Humberkovi 6 elegickými distichon. Zdroj: www.mekbn.cz

Kvídera Jan

  • 6. červen 1910, Plzeň
  • 14. září 1987, Horšovský Týn
Do Horšovského Týna přišel po skončení 2. světové války. Pro nemoc musel odejít ze státní správy a ujal se správy horšovskotýnského muzea (1949), později okresního archivu, kde se stal jeho prvním vedoucím (1953). Archiv získal pod jeho vedením na svou dobu vyhovující prostory. Po správní reformě v roku 1960 se stal vedoucím nového Okresního archivu Domažlice, jehož sídlo zůstalo v Horšovském Týně. Ve své činnosti nejen pozvedl úroveň archivu, významně rozšířil jeho fond, ale také popularizoval výsledky práce archivářů na veřejnosti řadou přednášek a publikační činností v místním regionálním tisku. V roce 1970 byl editorem Horšovskotýnského sborníku, do kterého také významně přispěl.Zdroj: www.mekbn.cz

Ing. Kvítek Václav

  • 28. září 1905, Domažlice
  • 9. květen 1945, Mladá Boleslav
Komisař stavební správy, byl zabit při náletu na Mladou Boleslav v samém závěru 2. světové války.Zdroj: www.mekbn.cz

Kysela Bohumil

  • 24. prosinec 1912, Staňkov
  • 2. únor 1983, České Budějovice
Český hudební skladatel, kapelník a učitel hudby. Působil jako dirigent opery plzeňského divadla a Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.Zdroj: www.mekbn.cz

Kysela Josef

  • 23. duben 1914, Staňkov
  • 9. únor 1975, Brno
Klavírní hře se učil u Boženy Hezké v Domažlicích. Absolvoval pražskou konzervatoř. Byl zakladatelem a ředitelem hudební školy v Klatovech, učil v Mariánských Lázních. Počínaje rokem 1952 vyučoval v Ostravě, od roku 1954 byl profesorem klavírní hry na brněnské konzervatoři, vystupoval jako sólista i komorní hráč. Působil jako vedoucí hudebního oddělení Čs. rozhlasu v Plzni. Pohřben je ve Staňkově. Zdroj: www.mekbn.cz