FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

Ebenstreit Jan

  • 24. červen 1908, Domažlice
  • 5. květen 1945, Praha
Padl během Pražského povstání při boji o Staroměstskou radnici.Zdroj: www.mekbn.cz

Ecker Johann Matthias Alexander

  • 26. únor 1766, Horšovský Týn
  • 5. srpen 1829, Freiburg
Narodil se v rodině měšťana a člena městské rady Johanna Michaela Eckera v čp. 71. Studoval na domažlickém a pražském řádovém gymnáziu, později na Karlově univerzitě. Hned po získání doktorátu chirurgie, ranlékařství a porodnictví se zúčastnil několika tažení proti Turkům a byl povýšen na plukovního lékaře. Byl vážně raněn a po návratu vyznamenán Záslužnou válečnou hvězdou. Pokračoval ve studiu na vídeňské univerzitě, kde se zajímal o oční lékařství a porodnictví. Roku 1792 získal další doktorský titul a stal se šéflékařem „Kounicova pěšího pluku“. Od císaře Leopolda II. obdržel těsně před jeho smrtí jmenování vrchním dozorcem nad všemi rakouskými špitály. Od roku 1797 byl vedoucím profesorem chirurgické katedry i oboru očního lékařství na bádenské univerzitě ve Freiburgu a roku 1807 jej povýšil císař František I. na dvorního radu. Napsal obsáhlou knihu o správné životosprávě a odhalil význam vitamínů v potravě. Nejznámější knihou je Duch Hippokratův (1791), přeložený už za jeho života do několika jazyků. Z Eckerových pěti dětí vynikl nejvíce prof. MUDr. Alexander Ecker - anatom, biolog a zoolog, narozený ve Freiburgu 10. 7. 1816.Zdroj: www.mekbn.cz

Eckhardt Josef

  • 5. únor 1819, Horšovský Týn
  • 7. březen 1892, Horšovský Týn
Narodil se 5. 2. 1819 v Horšovském Týně, zemřel 7. 3. 1892 tamtéž. Regionální politik, starosta, autor publikace o Horšovském Týnu. Do lokální politiky vstoupil v roce 1848 jako kapitán horšovskotýnské národní gardy. V srpnu 1850 se stal starostou města a tuto funkci vykonával do roku 1859. Doba jeho starostování je spojena s nebývalým rozvojem města. Byly strženy středověké hradby, začalo se s úpravami náměstí, komunikací a staré školy. Ve městě se etablovala vojenská posádka - dragouni. Nemalé úsilí vynaložil také při stavbě železnice z Prahy do Brodu nad Lesy. Původně plánovaná trasa měla procházet Horšovským Týnem, bohužel pro zatvrzelost některých majitelů, neochotných pozemky na stavbu dráhy prodat, došlo k odklonění železnice směrem na Blížejov, což se záhy ukázalo soudnou chybou pro rozvoj města. V penzijním věku v letech 1880-1891 sepisoval „Příspěvky k historii města a panství Horšovský Týn“, které věnoval dobroditelce města Josefíně z Trauttmansdorffu. Tento hrdý měšťan a patriot zemřel 7. března 1892 a je pochován na místním hřbitově. Místo nelze přehlédnout, jde o rodinný hrob uprostřed areálu, zděný monument ve tvaru kaple.Zdroj: www.mekbn.cz

Echtner Karel

  • 16. listopad 1878, Újezd
  • 1929, USA
V hudební teorii se vzdělal v Plzni u skladatele Viktora Romana Mosera, Fibichova žáka. Roku 1921 odjel do Ameriky, kde popularizoval svými hudebními úpravami chodské lidové písně.Zdroj: www.mekbn.cz

Echtner Vuk

  • 10. červenec 1905, Poběžovice
  • 20. leden 1994, Domažlice
Pocházel ze 14 dětí. Do Prahy odešel jako 17letý absolvent domažlické obchodní akademie v roce 1922. Zde se začal věnovat práci pro nevidomé. Pracoval v redakci časopisu pro nevidomé Zora, kde se následně stal vedoucím redaktorem. Naučil se číst a psát slepeckým písmem, kterým psal články, realizoval přepisy učebnic, povídek i románů. Od 18 let se učil mezinárdní jazyk esperanto, který po celý život propagoval. Stál u zrodu první české slepecké tiskárny a prvních knih pro nevidomé. Vytvořil na padesát jazykových učebnic, sestavil antologie B. Němcové, K. Čapka, J. Wolkera. V r. 1962 se přestěhoval s manželkou na Díly, kde žili až do r. 1979, kdy se přestěhovali do penzionu pro důchodce do Domažlic. Zajímal se aktivně o regionální historii, o místopis Klenečska a Pivoňska a jeho dějiny. Patřil mezi spolupracovníky Muzea Chodska. Zdroj: www.mekbn.cz

JUDr. Ekrt Antonín

  • 24. leden 1890, Domažlice
  • 8. červenec 1967, Praha
Advokát, bydlel na Týnském předměstí v čp. 242. Vládním komisařem byl jmenován 5. 5. 1945 a ve funkci působil do 4. 6. 1945. Nastoupil po Alexanderu von Kelemenovi. Syn Petra Ekrta a Matildy, rozené Steinerové.Zdroj: www.mekbn.cz

Erben Karel Jaromír

  • 7. listopad 1811, Miletín u Jičína
  • 21. listopad 1870, Praha
Poprvé přišel do Domažlic s ruským slavistou Osipem Maximovičem Bodjanskim. Vedle Domažlic navštívil i okolních jedenáct chodských vesnic, kde celé prázdniny studoval lidové pohádky a písně, jazyk a kroje. Roku 1844 při dalším pobytu studoval za pomoci purkmistra Antonína Emila Fayla domažlický městský archiv a znovu navštívil chodské vesnice. Spolupracoval s K. Hájkem, domažlickým archivářem, pozdějším děkanem. Třetí cestu na Chodsko vykonal r. 1866, kdy obstarával pro chystanou Moskevskou národopisnou výstavu chodské kroje (ty mu pak poslal do Prahy domažlický děkan Karel Josef Hájek). Naposledy navštívil Domažlice v r. 1868, kdy jel na návštěvu ke svému příteli Antonínu Krejčímu, bývalému kaplanovi v Č. Budějovicích, který se přestěhoval na Folmavu. Z chodských pobytů vytěžil K. J. Erben mnoho látky pro své práce. Napsal studie Popis krojů lidu selského, tak zvaných Chodů neb Buláků z okolí města Domažlic, Svatební obyčejové okolí Domažlic, Dějiny Chodů (od nejstarších dob až do války husitské). Slavné vítězství husitů inspirovalo básníka k Písni o vítězství u Domažlic léta 1431. Vydával ji za skladbu „podle staršího rukopisu“. V září 1870 onemocněl žloutenkou, dostal akutní zánět jater. Pohřben byl na Malostranském hřbitově, r. 1908 byly ostatky přeneseny do hrobky na Olšanech. Jeho domažlické pobyty připomíná busta umístěná na budově Arciděkanského úřadu na domažlickém náměstí, která byla odhalena 21. 11. 1970. Jejím autorem je akademický sochař Karel Kuneš.Zdroj: www.mekbn.cz

Erbenová Eva

Eva Löwidtová (provdaná Erbenová) se narodila 24. října 1930 v Děčíně. Do školy začala chodit v jižních Čechách ve Volyni, kam se rodina přestěhovala. Jako dítě prošla stejně jako tisíce českých Židů koncentračními tábory, nejprve to byl od prosince 1941 Terezín a koncem roku 1944 Osvětim. Pochod smrti přežila jako téměř patnáctiletá jen díky rodině Krištofa Jahna z Postřekova, konkrétně ji nalezla babička Ludmily Hrubé. O Evu se starala rodina od dubna do září roku 1945. Své zážitky popsala v řadě knih a její vzpomínky ukázal i film O zlém snu. Eva Erbenová žije v Izraeli, kam roku 1948 emigrovala před komunisty s manželem Petrem. Postřekovští jí udělili v roce 2001 čestné občanství za propagaci jejich vsi ve světě. Zdroj: www.mekbn.cz

Eret Jiří

  • 13. červenec 1891, Havlovice
  • 19. červen 1969, Domažlice
Syn kameníka, ve druhém měsíci života přišel takřka úplně o zrak, noty mohl číst jen z největší blízkosti. V hudbě se vzdělal v hradčanském ústavu pro slabozraké děti, ovládal hru na klavír, housle, fagot, harmonium a varhany. Od roku 1921 měl vlastní hudební školu, zároveň byl zaměstnán jako městský varhaník. Od r. 1936 převzal po V. Fleglovi funkci ředitele kůru. Tenorista Čerchovanu, otec J. Skalové. Zdroj: www.mekbn.cz

Eymer Václav

  • 11. květen 1854, Horšovský Týn
  • 21. srpen 1908, Litoměřice
Narodil se v Horšovském Týně čp. 70 v rodině hodináře Franze Eymera. Absolvoval piaristické gymnázium v Plzni a fil. fakultu v Praze. Roku 1877 složil státní učitelskou zkoušku ze stenografie a o rok později z klasické filozofie. V létech 1873-1879 zastával funkci ředitele Stenografického úřadu při sněmovně v Praze, poté působil jako profesor na gymnáziích ve Stříbře, Praze, Českých Budějovicích a Litoměřicích. V roce 1901 se stal ředitelem litoměřického německého státního gymnázia. Dosáhl titulu vládního rady. Zajímal se také o starověk, archeologii a další humanitní vědní disciplíny.Zdroj: www.mekbn.cz